Digitální umění je široká rodina tvorby, která vzniká za použití digitálních technologií, softwaru či algoritmů (přesně napsaných postupů, podle nichž počítač generuje výsledek). Zahrnuje digitální grafiku, video, umění pracující s daty i díla vytvořená ve spolupráci s umělou inteligencí. Společné mají to, že počítač tu není jen nástrojem k dokreslení, ale často spolutvůrcem samotného díla. A právě tím klade otázky, na které se svět umění teprve učí odpovídat.
Výrazný rozmach přišel od 90. let s nástupem osobních počítačů a internetu, které daly tvůrcům nové plátno i nové publikum. Skutečný průlom na trhu ovšem nastal až v roce 2021, kdy aukční síň Christie's prodala digitální dílo umělce Beepla za částku, jež otřásla představou o tom, co se dá vydražit. Digitální umění tím zpochybnilo tradiční pojetí originality i vlastnictví, protože soubor lze přece nekonečně kopírovat. Kde je tedy ten pravý originál?
Klíčovou roli tu hraje technologie blockchain (sdílená a nezměnitelná evidence záznamů), která umožňuje doložit autorství i vlastnictví jinak snadno kopírovatelného díla. Právě na blockchainu stojí NFT (non-fungible token, tedy nezastupitelný token, jakýsi digitální certifikát ke konkrétnímu dílu), který průlomový Beepleův prodej v Christie's proslavil, i když po něm následoval splasknutý boom. U děl vytvořených s umělou inteligencí se pravost ověřuje také pomocí nástrojů, jako je Art Recognition. Kritici přitom upozorňují na technologickou pomíjivost, protože formáty a nosiče stárnou rychleji než plátno.
České prostředí má k experimentu a technologii blízko odjakživa. Už v 60. letech pracoval Zdeněk Sýkora jako jeden z prvních na světě s počítačem při tvorbě svých struktur, takže domácí kořeny tu sahají překvapivě hluboko. Později se objevují autoři a autorky propojující video, data a instalaci a digitální umění se stalo plnohodnotnou součástí institucionální scény, sbírají ho i instituce jako centrum DOX či Národní galerie. Český trh reaguje pomaleji než ten západní, zájem o něj ale stále roste.
Umělá inteligence je dnes jedním z klíčových témat celého trhu, což potvrzují i pravidelné reporty pojišťovny Hiscox a analytiků z ArtTactic. Konkrétní čísla už nejsou žádnou drobností: dílo humanoidní robotky Ai-Da se vydražilo za více než milion dolarů a Refik Anadol, který s umělou inteligencí pracuje dlouhodobě, prodal dílo věnované jednomu z gólů Lea Messiho za 1,87 milionu dolarů ve prospěch nadace. Trh si tak po odeznění prvního NFT nadšení hledá střízlivější a trvalejší polohu. Ostatně, není to celé teprve na začátku?
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
