Tomáš Absolon (*1987) nachází inspiraci v plakátové estetice a jeho velkoformátové malby se pohybují na hranici abstrakce a konkrétních prvků.

Karíma Al-Mukhtarová (*1989) se nejčastěji věnuje technice výšivky na netradiční povrchy, jako je sklo, a skrze svou tvorbu zkoumá motiv identity.

Radka Bodzewicz (*1991) tvoří rozměrné olejomalby inspirované mýty a archetypy, kterým dává paralelní život v rámci rozšířené reality.

Petr Dejmek (*1997) ve své tvorbě vede dialog mezi fyzickým světem a virtuální realitou počítačových her prostřednictvím hyperrealistické malby.

Filip Dvořák (*1990) ve své tvorbě propojuje různá média a vytváří takzvané objektoobrazy, ve kterých zkoumá ornamenty i tvarosloví krajiny.

Tadeáš Kotrba (*1986) ve svých dílech propojuje reálný svět své rodiny s imaginárními a stylizovanými prvky inspirovanými i italskou renesancí.

David Krňanský (*1987) se věnuje převážně malbě, ve které propojuje geometrickou abstrakci s principy konstruktivismu a tématem krize.

Laura Limbourg (*1996) maluje bezprostředně na nenašepsovaná plátna výjevy inspirované exotickými náměty a složitými vnitřními tématy.

Ester Parasková (*1993) zkoumá hranice mezi malbou a kresbou a na jejích plátnech se mísí dětská vizualita s odkazy na globální témata.

Natalie Perkof (*1979) je vizuální umělkyně, která na velkoformátových plátnech experimentuje s karbonovými tkaninami a netradičními materiály.

Lucie Pouchová (*1981) ve své figurální malbě čerpá z profesních zkušeností sociální pracovnice a zaměřuje se na téma samoty a vztahovosti.

Lucie Rosická (*1998) ve své tvorbě využívá především textil a výšivku, kterými zachycuje ženské postavy v jejich každodenním životě.

Anna Ruth (*1994) pracuje zejména s médiem malby a site-specific instalacemi, které doplňuje o vlastní hudební soundtracky.

Kateřina Šťastná (*1996) zkoumá vztah těla, vzduchu a okolního prostředí skrze vyšívané obrazy, sádrové sochy či mramorové reliéfy.

Adam Štech (*1980) čerpá náměty z historie umění a ve své malířské i sochařské tvorbě se nechává inspirovat kubismem a postavou Pabla Picassa.

Tereza Štětinová (*1987) se od fotografie přesunula k sochařské tvorbě z přírodních materiálů, kterou využívá k vyprávění hlubokých příběhů o mateřství či lese.

Unconductive trash je pseudonymem dvojice Michal Pěchouček (*1973) a Rudi Koval (*1991), kteří společně tvoří díla zkoumající kulturní a sociální aspekty života.

Stanislav Zábrodský (*1996) pracuje s keramikou a betonem, přičemž ho fascinuje téma mineralogie a spekulace nad budoucí proměnou materiálů.

Monika Žáková (*1987) se věnuje zkoumání materiálů, přičemž plátno různě skládá a mačká, aby pomocí barvy zdůraznila hru světla a stínu.