Vznikl na počátku 20. století jako bouřlivá reakce na tehdejší přetechnizovaný svět, sociální nejistotu a strach z blížící se války. Rozvíjel se především v Německu. Místo věrného zachycení reality se umělci snažili vyjádřit vnitřní pocity, emoce a stavy duše. Často šlo o emoce negativní – úzkost, osamění, děs nebo depresi. Typické jsou ostré barvy, dramatické linie a napětí. Postavy a předměty umělci ve svých dílech často deformovali. Mezi zásadní osobnosti patřil Edvard Munch nebo Ernst Ludwig Kirchner. Expresionismus se rozvíjel hlavně v Německu, ale silně ovlivnil i české umění. Zde je nástup směru spojen především se skupinou Osma. Pro české prostředí jsou typická existenciální témata. Autoři jako Bohumil Kubišta spojovali expresi s kubismem. Na trhu jsou expresivní práce velmi žádané, zvlášť pokud pocházejí z meziválečného období. Český expresionismus má silnou institucionální podporu.
