Objevil se krátce kolem roku 1905 ve Francii. Kritici označili autory za divoké šelmy – fauves. Cílem umělců nebylo realisticky zachytit svět, ale přenést na plátno radost, energii a silné emoce. Fauvisté užívali barvy nezávisle na okolním světě a také se vzdali klasické perspektivy a stínování. Hlavními představiteli byli Henri Matisse, André Derain a Maurice de Vlaminck. V českém prostředí se neprosadil přímo, ale jeho principy ovlivnily tehdejší umění. Výrazná barevnost se objevuje u českých modernistů a fauvistická svoboda barvy inspirovala také expresivní polohy české malby. V českých sbírkách je zastoupen spíše okrajově. Ve světě jsou vysoce ceněna raná díla tohoto směru.
