Fauvismus je malířský směr, jehož poznávacím znamením je výrazná, takřka výbušná barevnost a uvolněná forma. Fauvisté užívali barvy nezávisle na tom, jak vypadají ve skutečnosti, a klidně namalovali strom rudě či tvář zeleně. Vzdali se také klasické perspektivy a stínování, protože jejich cílem nebylo věrně zachytit svět, ale přenést na plátno radost, energii a silné emoce. Proč by ostatně obloha nemohla být oranžová, když nám tak zní v duši?
Objevil se krátce kolem roku 1905 ve Francii a jeho život byl vlastně jen chvilkovým zábleskem. Své jméno směr paradoxně vděčí kritice, když jeden z recenzentů označil autory pro jejich divokou barevnost za fauves, tedy divoké šelmy. Umělci si tuto nálepku vzali za svou a proměnili posměšek v označení celého hnutí. Není to půvabné, jak se z uštěpačné poznámky stalo jméno do dějin umění?
Hlavními představiteli byli Henri Matisse, kterého lze považovat za vůdčí osobnost celého směru, dále André Derain a Maurice de Vlaminck. Právě oni dovedli barvu k dosud nevídané svobodě a otevřeli jí cestu, po níž se pak vydala celá moderna. Matissovo dílo přitom patří ke stálicím světových sbírek i aukčních katalogů. Jejich odvaha zacházet s barvou svobodně dodnes působí překvapivě svěže.
V českém prostředí se fauvismus přímo neprosadil jako samostatný směr, jeho principy ovšem tehdejší umění citelně ovlivnily. Výrazná barevnost se objevuje u českých modernistů a fauvistická svoboda barvy inspirovala i expresivní polohy české malby. V českých sbírkách je tak fauvismus zastoupen spíše okrajově, jeho vliv ale prosakuje do domácí tvorby nepřímo. Někdy stopa nemusí být hlasitá, aby byla znát.
Ve světě jsou vysoce ceněná raná díla směru z krátkého, o to intenzivnějšího období kolem roku 1905, kdy barevná odvaha fauvistů dosáhla vrcholu. Právě proto, že směr trval jen pár let, je opravdových fauvistických pláten poskrovnu a jejich vzácnost žene zájem sběratelů a sběratelek nahoru. Pro české publikum je fauvismus spíš kapitolou, kterou obdivujeme ve světových sbírkách než že bychom ji potkávali na domácích aukcích. O to větší radost, když se s takovým dílem někde setkáme.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
