Fauvismus

Co je fauvismus?

Fauvismus je malířský směr, jehož poznávacím znamením je výrazná, takřka výbušná barevnost a uvolněná forma. Fauvisté užívali barvy nezávisle na tom, jak vypadají ve skutečnosti, a klidně namalovali strom rudě či tvář zeleně. Vzdali se také klasické perspektivy a stínování, protože jejich cílem nebylo věrně zachytit svět, ale přenést na plátno radost, energii a silné emoce. Proč by ostatně obloha nemohla být oranžová, když nám tak zní v duši?

Kdy a jak fauvismus vznikl?

Objevil se krátce kolem roku 1905 ve Francii a jeho život byl vlastně jen chvilkovým zábleskem. Své jméno směr paradoxně vděčí kritice, když jeden z recenzentů označil autory pro jejich divokou barevnost za fauves, tedy divoké šelmy. Umělci si tuto nálepku vzali za svou a proměnili posměšek v označení celého hnutí. Není to půvabné, jak se z uštěpačné poznámky stalo jméno do dějin umění?

Kdo jsou nejvýznamnější představitelé fauvismu?

Hlavními představiteli byli Henri Matisse, kterého lze považovat za vůdčí osobnost celého směru, dále André Derain a Maurice de Vlaminck. Právě oni dovedli barvu k dosud nevídané svobodě a otevřeli jí cestu, po níž se pak vydala celá moderna. Matissovo dílo přitom patří ke stálicím světových sbírek i aukčních katalogů. Jejich odvaha zacházet s barvou svobodně dodnes působí překvapivě svěže.

Jak je na tom fauvismus v českém prostředí?

V českém prostředí se fauvismus přímo neprosadil jako samostatný směr, jeho principy ovšem tehdejší umění citelně ovlivnily. Výrazná barevnost se objevuje u českých modernistů a fauvistická svoboda barvy inspirovala i expresivní polohy české malby. V českých sbírkách je tak fauvismus zastoupen spíše okrajově, jeho vliv ale prosakuje do domácí tvorby nepřímo. Někdy stopa nemusí být hlasitá, aby byla znát.

Jak si fauvismus vede na trhu s uměním?

Ve světě jsou vysoce ceněná raná díla směru z krátkého, o to intenzivnějšího období kolem roku 1905, kdy barevná odvaha fauvistů dosáhla vrcholu. Právě proto, že směr trval jen pár let, je opravdových fauvistických pláten poskrovnu a jejich vzácnost žene zájem sběratelů a sběratelek nahoru. Pro české publikum je fauvismus spíš kapitolou, kterou obdivujeme ve světových sbírkách než že bychom ji potkávali na domácích aukcích. O to větší radost, když se s takovým dílem někde setkáme.

— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu