Impresionismus je umělecký směr, jemuž nešlo o věrný popis skutečnosti, ale o zachycení světla, prchavého okamžiku a atmosféry (odtud i název, z francouzského impression, tedy dojem). Impresionisté odmítali akademická pravidla a lpění na detailu a malovali krátkými, rychlými tahy štětcem. Často pracovali přímo v přírodě, takzvaně v plenéru, aby chytili danou náladu dřív, než se změní světlo.
Zrodil se v poslední čtvrtině 19. století ve Francii. Samotný název dal směru obraz Clauda Moneta Impression, soleil levant (Dojem, východ slunce). A že to zpočátku nebylo na růžích ustláno? Impresionisté byli kritiky nejprve vysmíváni, dnes ovšem patří, zejména v zahraničí, k vůbec nejpopulárnějším autorům a autorkám.
Klíčovou osobností směru byl Claude Monet, jehož lekníny zná dnes takřka každý. Vedle něj se počítají Edgar Degas se svými tanečnicemi či Pierre-Auguste Renoir. V českém prostředí přenesli impresionistické principy do domácí krajiny především Antonín Slavíček a Václav Radimský.
Impresionismus se u nás projevil hlavně na přelomu 19. a 20. století. Oproti té francouzské rozjásanosti bývá český impresionismus často lyričtější a jemnější, laděný do nálad domácí krajiny. Právě proto k němu čeští sběratelé a sběratelky mívají obzvlášť vřelý vztah.
Na trhu s uměním zůstává impresionismus vytrvalým evergreenem, jde o jednu z nejdražších kategorií vůbec. Sotva který rok se obejde bez některého z Monetových leknínů v žebříčku nejdražších prodejů. Platí u něj i jedna zeměpisná poučka: francouzští impresionisté se zpravidla lépe prodají v Paříži. A na českém trhu? Tam má impresionismus stabilní cenu a bývá častou vstupní brankou pro nové sběratele a sběratelky.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
