Kladívková cena je částka, na které licitátor klepne kladívkem a dílo je tím okamžikem prodáno. Konečná cena je to, co kupující reálně zaplatí, tedy kladívková cena po připočtení aukční přirážky a případně DPH. Jsou to dvě různá čísla, i když spolu úzce souvisí.
Rozdíl vzniká tím, že se ke kladívkové ceně přidá provize aukční síně, takzvaná přirážka, a někdy ještě daň. Není to přitom rozdíl malý, běžně jde o desítky procent. Číslo, které vidíte padnout v sále, tedy skoro nikdy není to, co pak stojí ve faktuře.
Protože podle toho plánuje, kolik vlastně utratí. Když si spletete kladívkovou cenu s konečnou, můžete se u placení pořádně zamračit. A stejně tak, když čtete aukční výsledky v novinách či na webu, měli byste vědět, které z těch dvou čísel máte před sebou, jinak si o trhu uděláte zkreslený obrázek.
Představte si, že dílo vydražíte a licitátor klepne na určité částce. To je kladívková cena, vaše vítězná nabídka. K ní se ale ještě přičte přirážka síně, a teprve ten součet, konečná cena, je to, co skutečně pošlete z účtu. Rozdíl mezi oběma čísly umí u dražších děl narůst do desítek milionů.
Hlavně nesměšovat obě čísla dohromady. Když srovnáváte, za kolik se co prodalo, porovnávejte vždy stejný druh ceny, konečnou s konečnou. A při vlastní licitaci mějte na paměti, že váš rozpočet musí pokrýt konečnou cenu, ne jen tu, na které se klepne kladívkem.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
