Jsou to vodítka, která pomáhají odlišit dílo skutečně silné od díla jen pěkného na pohled. Nejde o žádný přesný vzorec, spíš o soubor otázek, které si nad dílem člověk položí, než se rozhodne ho koupit. Cílem je poznat tvorbu, jež má šanci zůstat zajímavá i za desítky let.
Pomoci mohou čtyři vodítka najednou: zda je dílo inovativní a neopakuje jen to, co tu bylo, zda je zároveň poučené historií a umí se z ní učit, zda je aktuální a nese silné téma své doby, a nakonec zda je jeho autor věrný svému poslání a vytrvá u své cesty i přes obtíže. Když se tyto čtyři vlastnosti sejdou v jednom díle, je to dobré znamení.
Fungují jako síto, kterým si dílo i autora přeberete dřív, než sáhnete do peněženky. Nedívají se totiž jen na to, jak dílo vypadá dnes, ale ptají se, co za ním stojí a kam jeho tvůrce směřuje. Teprve dohromady dávají obrázek o tom, jestli má tvorba pevný základ, nebo jen svezla módní vlnu.
Protože právě tato vodítka oddělují dílo, jehož hodnota může v čase růst, od nákupu, který za pár let vyšumí. Sběratel, který se ptá po inovativnosti, aktuálnosti i vytrvalosti autora, nekupuje jen obraz, ale i příběh, který za ním stojí. A právě takový příběh bývá tím, co drží hodnotu.
Krásným příkladem věrnosti umělce svému poslání je Yayoi Kusama, která u své osobité cesty vytrvala navzdory mnoha obtížím a dnes patří k nejuznávanějším autorkám vůbec. Pozor si dejte na to, že žádné z těch čtyř vodítek nefunguje samo o sobě — inovativnost bez poučenosti historií snadno sklouzne k prázdnému efektu. Sílu dává teprve jejich souhra.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
