Kunsthistorik je odborník, který se zabývá studiem, výzkumem a interpretací výtvarného umění v jeho historickém a kulturním kontextu. Je klíčovou autoritou pro určování autenticity a kontextu děl, tedy pro odpověď na otázku, zda je dílo pravé a kam patří. Pomocí srovnávací analýzy a znalosti techniky určuje, kdo a kdy přesně dílo vytvořil. Právě on také stojí za katalogy raisonné, tedy soupisy veškerého doloženého díla jednoho umělce.
Kunsthistorici a kunsthistoričky vycházejí z akademické půdy, kde obor studují a bádají. Působí v muzeích a galeriích, v památkové péči, v aukčních síních i na univerzitách. Podílejí se na katalogizaci sbírek a jejich náplní může být i dokumentace a dohled nad památkami, aby se pro budoucí generace zachovaly v co nejlepším stavu. Jde tedy o profesi, která propojuje vědu a tržní prostředí.
Názor kunsthistorika na autenticitu může výrazně ovlivnit tržní hodnotu díla, protože trh potřebuje jistotu, že kupuje pravou věc. Zařazení díla do katalogu raisonné, za nímž kunsthistorici stojí, bývá pro sběratele a sběratelky zásadním potvrzením pravosti a původu. Dá se říct, že bez jejich práce by trh s uměním vůbec nefungoval. Kdo jiný by totiž doložil, že obraz je skutečně tím, za co se vydává?
V Česku má kunsthistorie silnou akademickou tradici a odborníci zde působí na univerzitách i v muzeích. V našem kontextu často suplují i roli kurátorů, takže jeden člověk nezřídka bádá i připravuje výstavy. Bez jejich práce by nebyla kontinuita poznání, tedy návaznost toho, co o umění víme a předáváme dál. Právě díky nim zůstává poznání o českém umění živé a doložené.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
