Performance

Vznikla v 60. letech 20. století. Umělec nepoužívá  štětec, ale své vlastní tělo jako hlavní médium. Divák není jen pasivním  pozorovatelem, ale jeho přítomnost a někdy i reakce dotváří dílo. Performance  je v podstatě neprodejná, protože existuje pouze v okamžiku svého konání.  Může po ní zůstat pouze dokumentace ve formě fotek nebo videa a předměty  použité při akci. Proces je samotným dílem. Umělec často testuje své limity,  pracuje s únavou, bolestí nebo nahotou, aby vyvolal bezprostřední reakce  diváků. Klíčovou osobností je Marina Abramović. Ve svém slavném díle Rhytm 0  dovolila divákům, aby s jejím tělem po dobu 6 hodin dělali cokoliv pomocí 72  předmětů, včetně nabité zbraně. Testovala tím, kam až jsou lidé schopni  zajít. Performance se v Česku rozvíjela hlavně v 70. letech a byla spojena s  neoficiální scénou. Často šlo o nenápadné akce, které byly formou tichého  odporu proti režimu. Mezi klíčové osobnosti patří Jiří Kovanda, Milan Knížák  nebo Zorka Ságlová. I když performance zpochybnila tradiční trh s umění, dnes  na něm funguje skrze dokumentaci.