Co je poválečné umění?
Poválečné umění označuje tvorbu vznikající v době od roku 1945 zhruba do šedesátých let dvacátého století. Svět se tehdy vzpamatovával z hrůz druhé světové války, a tak se v dílech umělců a umělkyň projevil výrazný odklon od tradiční krásy směrem k syrovosti a abstrakci. Reagovalo zároveň na rozdělení světa i na nově nastupující konzumní styl života. Nejde tedy o jeden sloh, spíš o celou epochu hledání nového jazyka.
Kdy a jak poválečné umění vzniklo a jaké směry mu vládly?
Dominantní postavení si po roce 1945 vydobyl abstraktní expresionismus (malířský směr stavějící na spontánním gestu a barevné ploše), jehož významnými představiteli byli Jackson Pollock či Mark Rothko. Vedle něj se prosadil pop-art, který reagoval na konzum a inspiraci nalézal v reklamě, komiksech a celebritách, a je spojován především s Andym Warholem. Zásadní byla i změna na mapě, hlavní centrum umění se totiž definitivně přesunulo z Paříže do New Yorku, který se stal líhní nových progresivních směrů.
Kdo jsou nejvýznamnější představitelé?
Na světové scéně to jsou zmínění Jackson Pollock a Mark Rothko za abstraktní expresionismus a Andy Warhol za pop-art. Tato jména dodnes patří k nejsilnějším a nejdražším segmentům trhu s uměním. Muzejní instituce jim navíc věnují zvýšenou pozornost, protože bez pochopení tohoto období se v současném umění jen těžko zorientujeme.
Jak to bylo s poválečným uměním v českém prostředí?
V Československu byl v té době oficiálním proudem socialistický realismus, tedy umění ve službách režimu. Paralelně s ním ale existovala neoficiální scéna, která i v nejtěžších dobách udržovala kontinuitu moderního umění. Hlavní tendencí se stal informel neboli strukturální abstrakce (směr pracující s hmotou, strukturou a náhodou samotného materiálu), mezi jehož výrazné představitele patřili Mikuláš Medek či Vladimír Boudník.
Proč je poválečné umění zajímavé pro sběratele?
Na světovém trhu patří poválečné umění k nejsilnějším segmentům vůbec a jeho hodnota stále roste. Pro sběratele je to přitažlivé pásmo mezi klasikou a současností, s kratším investičním horizontem než u nejmladšího umění, kde ceny teprve hledají své místo. Jde tedy o období, které spojuje prověřenou kvalitu s prostorem k růstu, a právě proto po něm sahají jak muzea, tak soukromé sbírky.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
