Co znamená spojení umění a umělá inteligence?
Jde o vše, kde do tvorby či zkoumání umění vstupuje umělá inteligence, tedy počítačové systémy, které se učí z dat a samy dokážou generovat obrazy, tvary či texty. Není to jen okrajová kuriozita, ale jedno z klíčových témat současného trhu. A jak už to u novinek bývá, přináší stejně tolik nadšení jako otázek.
Jak konkrétně AI do světa umění vstupuje?
Zasahuje ho hned ze tří stran. Slouží jako nástroj tvorby, kdy třeba dílo humanoidní robotky Ai-Da se vydražilo za více než milion dolarů a umělec Refik Anadol s AI pracuje dlouhodobě, dále jako pomocník při zkoumání a ověřování pravosti děl (tímto směrem míří například Art Recognition) a konečně jako otázka sama o sobě.
V čem se liší AI jako nástroj a AI jako pomocník při ověřování pravosti?
Jako nástroj tvorby AI dílo přímo pomáhá vytvořit, ať už samostatně či po boku umělce, který ji vede. Jako pomocník při ověřování pravosti naopak nic netvoří, ale porovnává a analyzuje, aby pomohla rozpoznat, zda je dílo pravé či padělek. Je to rozdíl mezi štětcem v ruce a lupou znalce, jen v digitální podobě.
Proč je téma AI pro trh s uměním důležité?
Umělá inteligence otevírá otázku, komu vlastně patří dílo, které vytvořil algoritmus, a jak takové dílo vůbec oceňovat. Zároveň mění způsob, jakým se ověřuje pravost, což se dotýká důvěry na celém trhu. Je to téma, které teprve hledá svá pravidla, a právě proto je dobré ho sledovat.
Můžeš uvést příklad?
Asi nejznámějším příkladem je humanoidní robotka Ai-Da, jejíž dílo se vydražilo za více než milion dolarů a rozproudilo debatu o hodnotě umění vytvořeného strojem. Na poli tvorby s AI dlouhodobě pracuje umělec Refik Anadol, který z dat vytváří rozměrné obrazové kompozice. A na straně ověřování pravosti stojí za zmínku Art Recognition, které umělou inteligenci využívá k posuzování autorství děl.
— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu
