Bez drahých Picassů světový trh loni na rekordy nedosáhl

Do historie světového trhu s uměním se rok 2024 zapsal jako jeden z těch náročnějších. Do jeho konečných čísel se promítlo geopolitické napětí, ekonomické problémy i nejistý výsledek amerických voleb. Padlo však i několik výrazných autorských rekordů. Rok patřil surrealistům, diskuzím o využití umělé inteligence v umění, debatám nad relevanci okrajového umění v rámci hlavního proudu uměleckého provozu či nejmladší generaci umělců a umělkyň.

Velké aukční světové aukční síně se loni musely vypořádat s přesunem části prodejů z aukcí do privátních transakcí. Celkový obrat aukční síně Christie‘s loni klesl meziročně o 6 procent na 5,7 miliardy dolarů, a to kvůli oslabení aukčních prodejů. Naopak ty privátní vzrostly o 41 procent na 1,5 miliardy dolarů. Společnost Sotheby‘s loni svými celkovými tržbami dosáhla na 6 miliard dolarů, což ovšem bylo o 23 procent méně než v roce 2023. Zatímco obrat aukcí se propadl o 28 procent, privátní prodeje si meziročně polepšily o 17 procent. Slabší výsledky aukcí souvisí především s méně atraktivní nabídkou. I když se několik zajímavých sbírek na trh dostalo, žádná z nich neměla potenciál udělat obrazně díru na trhu, jako tomu bylo v minulých letech, kdy se do aukce
dostaly sbírky exmanželů Mackloweových, kolekce Paula G. Allena či Emily Fischer Landau.

‍
Sbírky na prodej

‍
Mezi nejzajímavějšími loňskými sbírkami k prodeji byla sbírka Rosy de la Cruz, kubánsko-americké podnikatelky, jež byla známá svou láskou k umění a dopomohla Miami k tomu stát se jednou ze světových uměleckých destinací. Díky aukci její sbírky si připsaly autorské rekordy umělci jako Felix Gonzales-Torres či Ana Mendieta. Na trhu se loni také nečekaně objevila část fascinující sbírky afrického a oceánského umění, které po léta sbíral Josef Müller, a tuto vášeň po něm následně převzala i jeho dcera Monique se svým manželem Jean Paul Barbier-Muellerem. Sbírka Sama Josefowitze se rozprodává již několik let. I loni se tak na trh dostalo několik zajímavých děl s touto proveniencí, například dílo La Quiétude od Keese van Dongena. Pozornost vzbudila také sbírka slavného zpěváka Eltona Johna, která se prodala za více než dvojnásobek předaukčního odhadu 10 milionů dolarů. Pozoruhodná byla také aukce uměleckého a designového itineráře z mezonetového newyorského bytu Stinga a jeho ženy Trudy Styler.

O ženy je stále zájem

‍
Zatímco všechny hlavní kategorie umění zaznamenaly meziroční pokles, segment trhu s cenami do 1 milionu dolarů se ukázal být odolnější než ostatní. Obrat za jeho prodeje byl jen o 12,5 procenta nižší než loni. Dlouhodobější trend minulých let, tedy zájem o ženy umělkyně, začíná mírně polevovat. Aukční prodeje umělkyň v roce 2024 dosáhly obratu 535,2 milionu dolarů, což je o 33,2 procenta méně než v roce 2023 a o 25,9 procenta méně než o rok dříve. Avšak v rámci celkových tržeb se nejedná o žádný razantní skok, v roce 2024 se aukční prodeje umělkyň podílely na tržbách z 13 procent, zatímco v roce 2023 to bylo 13,8 procenta. Trend, kdy nejen západní společnost do určité míry splácí dluh tomu, že v minulosti ženy umělkyně nebyly či nesměly být vidět, bude přetrvávat i nadále. Dluh se loni začal splácet i domorodému a lidovému umění z okrajových částí světa. Přispělo k tomu téma loňského benátského bienále s názvem Stranieri Ovunque - Foreigners Everywhere, které pod kuratelou Adriana Pedrosy mnoho těchto doposud neznámých umělců a umělkyň představilo. I když tentokrok vzbudil ve světě umění mnoho zanícených diskuzí. Důraz je nejen na trhu stále kladen na umělce a umělkyně pocházející z Afriky, umění zastupující témata a práva menšin, LGBTQ+ a roste zájem o art brut.

‍
Rok surrealistů

‍
V roce 2024 uběhlo sto let od vydání surrealistického manifestu, který v roce 1924 sepsal André Breton. „Strach ze šílenství
není něčím, co nás donutí nechat prapor imaginace spuštěný napůl žerdi,“ stojí v manifestu, který v průběhu 20. století ovlivnil mnoho umělců. Mezi nimi například i Reného Magritta či Leonoru Carrington, jejichž díla loni přepsala na trhu své aukční rekordy. Rané Magritte kraloval loňskému žebříčku nejdražších děl. Leonora Carington se dostala do většího povědomí celého trhu, když se její dílo Les Distractions de Dagobert vydražilo za 28,5 milionu dolarů. Zájem byl i o další do té doby ne tak známé surrealistické umělkyně, jako například o Remedios Varo či Leonor Fini.

Nejprodávanější mladí

‍
Již několik let za sebou média palcovými titulky referují o úspěších té nejmladší generace na trhu s uměním. Tyto novinové zprávy plnily zejména mladé britské umělkyně čerstvě po škole. Loňský rok s těmi nejžádanějšími jmény v oblasti nejmladších umělců trochu zahýbal. V žebříčku nejprodávanějších a nejdražších umělců do 45 let zůstala i nadále mladá britská umělkyně Jadé Fadojutimi, stálice, jako jsou švýcarský umělec Nicolas Party, či již zesnulý kanadsko-čínský umělec Matthew Wong. Dostala se do něj ale i jména nová. Žebříčku, jejichž díla se v roce 2024 vydražila za souhrnně nejvyšší částky, vévodila Američanka Lucy Bull. Dvanáct jejích děl se loni prodalo na aukcích dohromady za více než 8,07 milionu dolarů. Jak to však v posledních letech u rychle vzniklých hvězd z nejmladší generace bývá, její díla se prodávala na trhu dříve, než vůbec mladá umělkyně zažila svou debutovou výstavu. Tu připravil až ke konci loňského roku Institute of Contemporary Art v Miami. A představil zde její tvorbu z posledních pěti let, a navíc novou akvizici muzea v podobě velkoformátového plátna, jež lemuje skoro celé schodiště při cestě nahoru do třetího patra, kde se první výstava takového formátu umělkyně Lucy Bull nachází. Do TOP 10 nejmladších umělců a umělkyň se probojovala i japonská umělkyně Ayako Rokkaku, která věrně odpovídá asijské poptávce po dílech, do nichž se promítá tolik žádaná estetika kawaii – roztomilosti.Poměr počtu děl k celkové částce je však podstatně odlišný než u Lucy Bull. Ayako prodává díla v průměru za necelých 50 000 dolarů. Za to jich však loni v aukcích vydražila 33. V posledních letech se do středu zájmu často dostávají i umělci, respektive ješ tě častěji umělkyně, jejichž kořeny pocházejí z oblasti afrického kontinentu. Pozornost loni vzbudily například umělkyně Toyin Ojih Odutola či Njideka Akunyili Crosby. Obě jsou původem z Nigérie, odkud i čerpají své zaujetí černošskou kulturou, vztahem k nejrůznějším africkým vzorům, módě či látkám.

Enormní zájem o nejmladší generaci umělců sice loni polevil, což se projevilo v nižších cenách, za něž se díla těchto umělců vydražila, zůstává však stále vysoko. Tomu odpovídá i zvýšení počtu těchto umělců, jejichž díla se loni na aukčním trhu obchodovala. Meziročně toto číslo vyrostlo z 981 na 1051. Počet prodaných položek v této kategorii se oproti loňskému roku snížil jen o necelých 10 procent a je třetí nejvyšší od roku 2015.

Magritte v čele TOP 10

‍
Souhrnná cena za deset nejdražších položek prodaných na aukcích loni meziročně klesla o 22 procent na 511,6 milionu dolarů. S rokem surrealistů pravděpodobně souvisela i nejdražší položka loňského roku. Anebo také ne. Rané Magritte je totiž aukční stálicí a jeho The Empire of Light bylo populární, už když vytvořil jeho první verzi. Není tedy divu, že jich následně namaloval ještě 26. A na trhu se jim dodnes daří. Poslední autorský rekord za dílo z této série nosil cenovku necelých 60 milionů dolarů. I díky exkluzivní provenienci loni draženého exempláře v podobě soukromé sbírky Micy Ertegun, americko-rumunské hvězdy módní, designové i umělecké scény, však loňský výsledek přepsal předešlý rekord dvojnásobně. Nejdražší dílo loňského roku bylo včetně provize vydraženo za více než 121 milionů dolarů. Na druhé příčce TOP 10 se umístilo dílo Standard Station od Eda Ruschy. S částkou přes 68 milionů dolarů se tak zařadilo mezi historicky nejdražší díla žijících autorů. První desítka loni výjimečně postrádala Picassa. I tento fakt je zpětně spojován s nižšími celkovými obraty loňského roku.

Stálice trhu a objevený Klimt

Stálice však v první desítce přece jen jsou. Claude Monet se zde objevil dvakrát, na třetím místě se svými lekníny a na osmém s kupkami sena. Nechyběl Jean-Michel Basquiat s dílem Untitled (Elmar) z pro něj přelomového roku 1982, ani Andy Warhol s dílem z jeho ne tak známé série Flowers. René Magritte se do TOP 10 dostal ještě jednou, a to s dílem L’ami in time, které se v aukci dostalo v přepočtu přes 42 milionů dolarů. Toto dílo zaujalo páté místo. O překvapení roku se postarala Vídeň, kde byl ve společnosti Im Kinsky vydražen Portrét slečny Lieser od Gustava Klimta za 38,5 milionu eur, což je v přepočtu necelých 40 milionů dolarů. Dílo se nacházelo několik desetiletí ukryté v rodinné sbírce, než loni spatřilo znovu světlo trhu s uměním. Překvapením však není to, že se do TOP 10 dostalo dílo Gustava Klimta (v roce 2023 v první desítce dokonce byla dvě Klimtova díla, z nichž jedno odcházelo z aukce s cenovkou 106,8 milionu dolarů), ale to, že se takové dílo dražilo ve Vídni, která není zrovna v centru pozornosti světového trhu s uměním. I z tohoto důvodu se přehledy nejdražších děl různily, některé totiž na vídeňského Klimta zapomněly.

Umělá inteligence v umění

Jedním z hlavních témat loňského roku (nejen) v rámci uměleckého trhu bylo využití umělé inteligence na poli umění. Samotné používání AI v umění není nic úplně nového. Mario Klingeman, Refik Anadol, Ross Goodwin či Anna Ridler využívají procesy strojového učení ve své tvorbě již několik
let. Se stále zvětšující se přístupností AI nástrojů se však toto ožehavé téma stalo loni diskuzním bodem číslo jedna. Není tedy divu, že Art Tactic ve spolupráci se společností Hiscox loni vydaly nový report zaměřený přímo na trh s AI uměním. Ten ukázal, že aukční trh s uměleckými díly vytvořenými s použitím umělé inteligence se teprve rozjíždí. Jedním z prvních a zásadních momentů ve vývoji trhu s uměním vytvořeným umělou inteligencí se stal rok 2018. Tehdy se prodalo první dílo vytvořené umělou inteligencí. Jednalo se o portrét smyšlené postavy Edmonda de Belamy, za kterým stál pařížský kolektiv Obvious. V aukční síni Christie’s toto dílo tehdy dosáhlo na rekordní částku 432 500 dolarů. Od té dobyse na aukční trh s uměním generovaným umělou inteligencí dostala například tvorba zmiňovaných Maria Klingemanna či Anny Riddler, kteří patřív této oblasti k průkopníkům.

Loni však mediální vody znovu rozvířila zpráva, že se do aukce dostává dílo A. I. God, za nímž stojí první humanoidní robot-umělec Ai-Da. Jednalo se
tentokrát o portrét Alana Turinga, slavného matematika, pionýra počítačové vědy v současnosti přezdívaného otec umělé inteligence. Tento prodej výrazně překonal původní odhady jeho ceny, která se měla zastavit někde mezi 120 a 180 tisíci dolary. Výsledná kladívková cena se však po 27 příhozech dostala brzy nad milion dolarů a zastavila se na částce 1 084 800 dolarů. Aukční síň po skončení aukce (nutno dodat, že ta probíhala pouze online) uvedla, že tento výsledek „představuje historický okamžik v dějinách moderního a současného umění a odráží rostoucí propojení mezi technologií umělé inteligence a globálním trhem s uměním“.

A co na to autor (či kvůli ženským rysům spíše autorka)? „Klíčovou hodnotou mé práce je její schopnost sloužit jako katalyzátor dialogu o nových technologiích,“ řekla Ai-Da. Trh s uměním vždy lační po senzaci, která se promítne do pozitivních (nejen) aukčních výsledků. Prvnímu v řadě se proto většinou daří dobře, uvidíme však, co těm dalším. Podle již zmíněného reportu sběratele od nákupu umění vytvořeného umělou inteligencí odrazuje nedostatek autenticity a originality a s tím související nízká míra emočního propojení s dílem. Sběratelé v reportu tedy povětšinou o nákupu AI umění neuvažují. Ovšem takzvaní umělečtí nadšenci to mají přesně naopak. Může za to možná i to, že věří, že v budoucnu budou díla vygenerovaná AI stejně hodnotná, jako díla vytvořená člověkem.

AUTORKA: Anna Pulkertová

ČLÁNEK VYŠEL V ROČENCE ART+ 2025. Zajímá vás více o loňském trhu s uměním? Celou Ročenku si můžete objednat zde.