Světový trh s uměním v roce 2025: Mírný růst, noví sběratelé, zajímavé prodeje i AI

Po rekordním období na trhu s uměním, které se krylo s doznívající pandemií a kdy články o globálním uměleckém trhu hýřily všemi barvami i superlativy, začalo rokem 2023 období zahalené do odstínů šedi a výrazné korekce. I když první polovina loňského roku příliš naděje ve změnu nedávala, podzimní aukční sezóna několik barevných odstínů přinesla. A do roku 2026 tak trh s uměním vstoupil stabilizovanější a s umírněně optimistickými vyhlídkami na další barevné období.

Po letargické jarní sezóně došlo ve druhém pololetí roku 2025 k meziročnímu růstu aukčních prodejů přibližně o 15 %. Jednalo se o tak o první období od roku 2022, kdy trh vykázal pozitivní dynamiku v porovnání s předchozím rokem. Největší světové aukční domy tak uzavřely rok 2025 s mírným růstem celkových tržeb. Nejlépe se vedlo aukční síni Sotheby’s, které rok 2025 přinesl 7 miliard dolarů, což znamená přibližně 17 % nárůst oproti roku 2024. Silný růst vykázaly aukční prodeje i segmenty jako luxusní zboží, zatímco soukromé prodeje zůstaly stabilní. Celkové globální tržby Christie’s vyrostly v meziročním srovnání o 7 % na 6,2 miliardy dolarů. A aukční dům Phillips oznámil, že jeho celkové globální tržby za rok 2025 dosáhly 927 milionů dolarů, což představuje nárůst 10 % oproti roku 2024.

Podzimní růst na aukcích byl tažen především kvalitními, cenově středními položkami a pečlivě kurátorovanými aukcemi, nikoliv masovým výskytem a lovem trofejí. I když i ty se zde objevily a přepsaly příčky (nejen) letošního žebříčku top prodejů. Obecně však loni rostly zejména prodeje v segmentu od jednoho do deseti milionů dolarů.

Tento fakt potvrzovaly i veletrhy s uměním. Galeristé zde zaznamenali výrazný přesun od zájmu o drahá díla, která byla dlouhou dobu hlavním motorem trhu s uměním, k dílům střední cenové kategorie. Jen jedno dílo se například během prvních dvou nejdůležitějších dnů veletrhu Art Basel v Basileji prodalo za cenu přes deset milionů dolarů, v roce 2024 to byla čtyři díla.

Loňské analýzy také ukazují, že je stále větší zájem i o díla s cenou pod padesát  tisíc dolarů. Tomu ostatně i sám veletrh Art Basel šel naproti, když představil zcela novou sekci s názvem Premiere, jež sběratelům nabídla „wet-paint“ díla vytvořená v posledních pěti letech. Cílem sekce bylo oslovit nové a mladší sběratele. Těch je totiž na trhu čím dále, tím více.

Trh v posledních letech zaznamenává generační obměnu. Boomers postupně střídá nejvyšší útratou generace X. Čím dále tím větší roli hrají však i sběratelé z řad mileniálů a generace Z. Ti zase redefinují motivace ke sbírání umění jako takovému. Sbírají umění nejen kvůli výnosu, ale především kvůli smyslu, identitě, kulturnímu dopadu, filantropii a hodnotě, kterou chtějí předat dál. Emoce u nich vítězí nad investičním kalkulem. Stále důležitější je pro ně důraz na význam. Sběratelství mezi novou generací směřuje k vědomé volbě. Hodnotu díla tak neurčuje jen cena a status, ale to, co dílo říká o světě a o sběrateli jako takovém.

Na trh s uměním také vstupují takzvaní „everyday millionaires“, noví sběratelé, jejichž majetek se pohybuje v rozmezí jednoho až pěti milionů dolarů. Právě ti mění charakter celého trhu a pomáhají růstu nižšího a středního cenového segmentu. Nově nastupující generace Z nakupuje s větší otevřeností. Téměř dvě třetiny z nich si v uplynulém roce pořídily dílo umělce, o němž nikdy předtím neslyšeli. Letošní veletrh Frieze Masters v Londýně zase ukázal neočekávaný fakt, že mladá generace sběratelů přispívá i k renesanci starých mistrů na trhu.

Stále aktivnější začínají být i ženy sběratelky. Ty se stávají nejen klíčovými kupujícími, ale i průkopnicemi v oblasti nových médií. Podle reportů více než polovina z dotazovaných sběratelek zakoupila i digitální dílo, zatímco muži zůstávají konzervativnější a jsou věrní především malbě. Ženy se pak ukazují i jako odvážnější investorky. Více než polovina z nich často kupuje práce neznámých autorů, i když si uvědomují investiční riziko, které to s sebou nese. Nejen díky ženám sběratelkám se tak postupně vyrovnává i genderová nerovnováha zastoupených umělců a umělkyň v samotných sbírkách. Zatímco v roce 2018 tvořila díla žen jen třetinu vlastněných prací, podle posledních reportů je to už 44 procent. U sběratelek se poměr blíží rovnováze.

Podle loňského Art & Finance reportu v příští dekádě přejde nové generaci bohatých lidí do rukou majetek v hodnotě zhruba 31 bilionů dolarů, z toho bude téměř bilion dolarů v umění a collectibles. Umění se tak stává stabilním a důležitým prvkem, na který není dobré zapomínat i při správě majetku. Čím dál víc si to uvědomují i privátní banky, family offices a wealth manažeři.

Shrnutí? Trh loni potvrdil trend posledních let a to posun od spektakulárních rekordů k disciplinovanějšímu, selektivnímu modelu nakupování umění. Sběratelé rozkládali útratu mezi více cenových hladin a médii, namísto jednorázových nákupů vysoce exponovaných děl. I tak to však neznamená, že by z trhu zmizel zájem o blue chip díla. Naopak. V nejistém makroekonomickém a geopolitickém prostředí roku 2025 se kapitál výrazněji koncentroval na prověřená jména a historicky stabilní segmenty trhu. K nejsilnějším kategoriím patřila klasická moderna, poválečné umění a etablovaní autoři s dlouhodobě sledovatelným cenovým vývojem.

TOP 10

‍
Žebříčku nejdražších prodejů uměleckých děl roku 2025 kraluje Gustav Klimt, který obsazuje hned první tři místa. Do top 10 se loni dostala netradičně i umělkyně Frida Kahlo. Další příčky patří stálicím, jako jsou Vincent Van Gogh, Mark Rothko, Jean-Michel Basquiat, Piet Mondrian, Pablo Picasso či Claude Monet.

Pojďme se společně podívat na příběhy těch nejzajímavějších z nich. Loňskému žebříčku kraluje dílo Portrét Elisabeth Lederer od Gustava Klimta. Ikonický obraz s dramatickou historií se vydražil za 236,4 milionu dolarů, čímž se zapsal do dějin jako nejdražší moderní malba na světě a druhé nejdražší dílo historie. K tomuto výsledku přispěla i provenience. Na trh se malba totiž dostala v rámci nejúspěšnější loňské dražby, která byla zároveň symbolickým zakončením (či završením?) života jednoho z nejdůležitějších sběratelů dvacátého století Leonarda Laudera. Dílo v sobě tak neslo kvalitu, příběh, provenienci, estetickou výjimečnost i historické drama. A trh tak znovu ukázal, že tam, kde se všechny tyto elementy propojí, existuje stále prostor i pro astronomické částky.

Druhé místo žebříčku pak ze značným cenovým odstupem patří Klimtově Rozkvetlé louce, která se prodala za 86 milionů dolarů a pomyslný bronz by si odneslo rovněž dílo Gustava Klimta Lesní svah v Unterachu u Attersee s dosaženou částkou 68,3 milionu dolarů.

Dílo Vincenta van Gogha s poetickým námětem Hromady pařížských románů a růží ve sklenici, které pocházelo ze sbírky manželů Cindy a Jaye Pritzkerových se umístilo na čtvrtém místě. I zde velkou roli sehrála provenience. Pritzkerovi byli slavní filantropové a mecenáši umění a architektury, kteří měli zásadní vliv na podobu Chicaga i celosvětové architektury v podobě „nobelovky“ za architekturu Pritzker Architecture Prize.

‍
Jediná žena v loňském žebříčku tom prodejů, byla Frida Kahlo, která se se svým dílem El Sueño zařadila na šesté místo. Dílo, na kterém Kahlo zachycuje samu sebe v posteli s hroznovými listy a s kostrou v nadživotní velikosti nad jejím lůžkem a patří k nejikoničtějším pracím této slavné umělkyně, se prodalo za 54,7 milionu dolarů. Tímto výsledkem překonalo nejen rekord pro ni samotnou, její poslední rekord se zastavil na částce 35 milionů dolarů, ale i pro jakoukoli umělkyni světa. Umělecké dílo žádné ženy se předtím nedostalo přes pomyslnou hranici padesáti milionů dolarů. Předchozí rekord ve výšce 44,4 milionu dolarů držela umělkyně Georgia O’Keeffe.

‍

Zajímavosti

Mezi nejzajímavější dražby loňského roku nepochybně patří jarní aukce sbírky Lena Riggia, zakladatele Barnes and Noble a dlouhodobého předsedy The Dia Art Foundation. Mezi highlighty byla díla od Pieta Mondriana, Pabla Picassa či Reného Magritta. Zajímavá byla i dražba sbírky Barbary Gladstone, zesnulé legendární galeristky. Zájem byl například o dílo On Kawary AUGUST 8, 1975 a Warholovy Květiny provedené v netradiční černé barvě. Tato díla společně zdobila okolí krbu v newyorské rezidenci této hvězdy galerijní scény.

Červnový veletrh Art Basel v Basileji přinesl potvrzení zájmu o Davida Hockneyho, když se jeho dílo Mid November Tunnel (2006) stalo nejdražší položkou této významné sběratelské události. Tento fakt dobře koresponduje i s dlouhodobě rostoucím zájmem o dílo tohoto autora, loni navíc podpořeným jeho velkou retrospektivou ve Fondation Louis Vuitton v Paříži.

Září připravilo světu umění nečekané vzrušení, když americká státní aukce nabídla sběratelům čtyři díla zabavená v rámci aféry malajského fondu 1MDB a jejich prodej měl odškodnit oběti podvodu. Dražbu organizoval menší texaský aukční dům, nízké vyvolávací ceny a nulová provize však přitáhly pozornost sběratelů z blízka i daleka a proměnily jinak okrajovou státní dražbu v hojně diskutovanou událost. Celý příběh za těmito díly byl totiž kromě obrovského skandálu, o kterém se mluvilo jako o podvodu tisíciletí, také svázán s osobou Leonarda di Capria. Tomu byly dvě z nabízených položek věnovány šéfem fondu, jehož od roku 2016 hledá Interpol, jako dárek. Jednalo se o dvě díla velikána Jeana-Michela Basquiata. Red Man One se z vyvolávací ceny necelých tří milionů dolarů vyšplhal na 22 milionů dolarů, jeho vlastní autoportrét pak svou vyvolávací cenu 850 tisíc korun téměř zdesetinásobil, když se kladívková cena zastavila na 8,3 milionu dolarů. Společně s Picassovým obrazem a ikonickou fotografií od Diane Arbus tak výtěžek aukce dosáhl na 36 milionů dolarů.

‍
Říjnové události pak zhmotnily sen každého sběratele či obchodníka s uměním. Před několika lety se během výprodeje domu v Cambridgi prodala i jedna zajímavá ilustrace za 150 liber. Následně se zjistilo, že jejím autorem byl Salvador Dalí. V říjnu loňského se toto originální dílo surrealistického velikána dostalo na trh znovu, tentokrát však již v aukci. A jeho cena dosáhla na 45 700 liber.

‍
Další říjnový příběh z trhu s uměním se začal psát již v roce 1943 uprostřed okupované Paříže, kde vytvořil Pablo Picasso portrét Buste de femme au chapeau à fleurs. Ten zachycuje jeho tehdejší přítelkyni Doru Maar, i když jejich vztah zrovna procházel dramatickým koncem. Dílo se následně dostalo do soukromé sbírky a více než osmdesát let bylo očím veřejnosti skryté. Odborníci jej tak znali pouze z fotografie Brassaïho z roku 1944. Loni se však obraz objevil na aukci v pařížském Hôtel Drouot, kde se vzápětí vydražil za v přepočtu 37 milionů dolarů, tedy čtyřnásobek odhadní ceny.

Paříž pak ve stejném měsíci znovu potvrdila svou pozici na mapě světového trhu s uměním. Aukční dům Sotheby’s zde totiž uzavřel dvě večerní aukce surrealismu a modernistů rekordním výsledkem v přepočtu z eur v hodnotě 104 milionů dolarů Jedná se o nejvyšší částku, na jakou kdy pařížská pobočka dosáhla u prodeje děl z různých soukromých sbírek. Hvězdou večera se stal Amedeo Modigliani a jeho portrét Elvire en buste, který se prodal za více než 31 milionů dolarů, čtyřnásobek původního horního odhadu.

Závěr roku byl pro změnu na americké aukční scéně věnován adventu zahalenému do písní Binga Crosbyho. Aukce soukromé sbírky umění, šperků, osobních předmětů a memorabilií hollywoodských ikon Kathryn a Binga Crosbyových se konala chvíli před Vánoci a symbolicky tak uzavřela loňskou sezonu aukčního domu Sotheby’s. Zároveň však šlo o první aukci v Breuer Building na newyorském Upper East Side, jejíž otevření tato aukční síň celý rok velmi napjatě očekávala.

AI v akci

AI zůstávalo i v roce 2025 tématem. Nejvýrazněji se v této oblasti na trhu s uměním zapsalo umělecké dílo vytvořené s pomocí umělé inteligence Refikem Anadolem inspirované slavným gólem Lionela Messiho, který rozhodl o výhře Barcelony proti Manchester United ve finále Ligy mistrů v roce 2009. To se  vydražilo v aukční síni Christie’s za úctyhodných 1,87 milionu dolarů a výtěžek z prodeje podpořil globální partnerství nadace Inter Miami CF Foundation s UNICEF a dalšími neziskovými organizacemi.

Trh s uměním také díky technologiím napravuje problémy, které jej dlouhá desetiletí trápily. Řešení využívající AI, digitalizaci a blockchain přispívají k transparentnosti trhu, mapování provenience, evidenci děl či napomáhají novým příležitostem pro nákup, uchovávání či správu sbírek.

Umělou inteligenci využila i studie provedená National Bureau of Economic Research k analýze 630 000 evropských maleb z období od začátku patnáctého století do přelomu tisíciletí. Čerpáno bylo především z databází, jako jsou Google Arts & Culture či Wiki-Art. Cílem bylo detekovat v dílech vývoj emocionálních signálů, jako jsou smutek, strach, úžas či veselost. Publikované výsledky následně ukázaly, že kolektivní nálada v umění často významně koreluje s historickými obdobími prosperity nebo krizí. V umění tak lze vysledovat od období rozmachu obchodu po otřesy způsobené novými technologiemi. Studie Stav umění: ekonomický rozvoj optikou obrazů tak dokázala, že historické obrazy mohou sloužit jako cenný zdroj informací o společenské náladě a strukturálních změnách zejména v obdobích, kdy jsou tradiční ekonomické a sociální údaje vzácné. Autoři však upozorňují na omezení výzkumu v tom, že dataset je silně eurocentrický a může opomíjet marginalizovaná umění. Tento přístup však obecně není na trhu s uměním výjimkou.

‍

‍