
Ve chvíli, kdy se trh s uměním přesunul i do online prostoru, otevřel se mnoha novým sběratelům. Otevřel se však i nový prostor pro nabídku padělků. Ty máme většinou spojené s uměním již nežijících autorů. Nedávný případ se však týká naopak i těch žijících či nedávno zesnulých. Americký server Artnet se pustil do vlastní investigace poté, co na eBay objevil účet dantegallery, který nabízel kresby připisované známým americkým umělcům za pouhých 499 dolarů. Díla byla opatřena štítky renomovaných chicagských galerií a na první pohled působila důvěryhodně.
Redakce několik prací zakoupila a nechala je posoudit odborníkům. Ti rychle odhalili, že nejen samotné kresby, ale i galerijní etikety byly padělané. Jeden z žijících autorů, Jim Nutt, následně osobně potvrdil, že kresbu nikdy nevytvořil. Když se novináři pokusili prodejce kontaktovat, ten tvrdil, že umění nakupuje z druhé ruky a prodává je pouze „ve stylu“ daných autorů. Krátce poté však celý účet z platformy eBay zmizel.
Případ znovu připomíná, že s rostoucím přesunem obchodu na online platformy roste i význam odborného posuzování, provenience a důvěryhodných prodejců. Nezřídka se s podobnými nabídkami můžete setkat i u nás. Příliš příznivá cena v těchto případech může být velkým varovným signálem. A stojí za to se před ukvapenou koupí poradit s někým, kdo má vaši důvěru.

Jedna z nejvlivnějších galerií současného umění na světě, Pace Gallery, oznámila v červnu výraznou restrukturalizaci. Galerie propustila část zaměstnanců a zároveň ukončila spolupráci s 50 umělci, jejichž tvorbu dosud zastupovala. Podle vedení nejde o krizový krok, ale o snahu zefektivnit fungování galerie a soustředit se na užší okruh autorů, kterým může věnovat větší péči a dlouhodobou podporu.
Pace přitom patří společně s Gagosian, Hauser & Wirth či Davidem Zwirnerem mezi absolutní světovou galerijní špičku. Se svými pobočkami v New Yorku, Londýně, Hongkongu, Soulu nebo Ženevě udává směr celému trhu. O to větší pozornost vyvolalo její rozhodnutí. Ukazuje totiž, že ani největší hráči nejsou imunní vůči rostoucím provozním nákladům, proměnám sběratelského chování ani tlaku na efektivnější hospodaření.
Zahraniční trh se současným uměním funguje jinak než u nás. V České republice je možné napsat umělci či umělkyni a vyrazit přímo za nimi do ateliéru, v zahraničí to tak běžné není. Pokud se na trhu chcete jako umělec prosadit, potřebujete mít za sebou silnou galerijní značku, která roste společně s vámi, dodává vám kredibilitu, tvoří, nastavuje a hlídá trh s vašimi díly, stará se o organizační i administrativní záležitosti a buduje vztah se sběrateli. Pro „propuštěné“ umělce galerií Pace tak nyní nastává velmi složitá doba.
Tento případ však není ojedinělý. V posledních letech zavřelo dokonce své dveře nastálo několik významných zahraničních i českých galerií. Galerie se navíc stále více odklánějí od modelu co největšího počtu zastupovaných umělců a místo expanze volí hlubší práci s menším portfoliem autorů. Jejich úspěch totiž nezávisí jen na počtu výstav nebo poboček, ale především na schopnosti dlouhodobě budovat kariéry umělců a poskytovat jim kvalitní zázemí.

Londýn po složitých brexitových letech zaznamenal jednu z nejúspěšnějších sezón posledních let, Tři největší aukční domy zde společně utržily během jarní sezóny v přepočtu přibližně 560 milionů dolarů. Hlavním motorem byla aukce sbírky miliardáře Joea Lewise v Sotheby’s, která s výsledkem 296,3 milionu liber (v přepočtu 392,6 milionu dolarů) vytvořila rekord pro jednodenní aukci v Evropě. Silné výsledky zaznamenaly také Christie’s a Phillips.
Důležitá byla i dražba části sbírky Anity a Poji Zabludowiczových, kteří patří již několik desetiletí k nejvýznamnějším evropským sběratelům současného umění. Aukce v londýnské Christie’s přinesla více než 15 milionů liber a mnohá z nabízených děl našla nové majitele.
Nejde přitom jen o finanční úspěch. Zabludowiczovi dlouhodobě podporují mladé umělce, provozují vlastní rezidenční programy i výstavní prostory a jejich sbírka vznikala především z touhy podpořit mladou generaci tvůrců, nikoliv jako investiční záměr. Současný prodej proto nevnímají jako rozprodávání sbírky, ale jen jako její přirozenou proměnu, aby mohli pokračovat v podpoře nové generace autorů a rozvíjet svou sbírku dál.
Tento trend bude v následujících letech pravděpodobně sílit a my mu v Art Part Clubu jdeme naproti. Generace sběratelů, která budovala své kolekce v 80. a 90. letech, postupně přehodnocuje jejich podobu a na trh se tak dostávají kvalitní práce se silnou proveniencí a otevírá se tím prostor pro nové sběratele i větší podporu mladších umělců.

Sotheby’s zároveň oznámila jednu z největších aukčních událostí příštích let. Pod názvem Magnum Opus začne postupně rozprodávat anonymní sbírku čítající více než 900 předmětů s odhadovanou hodnotou přes 60 milionů dolarů. Kolekce zahrnuje pětadvacet sběratelských kategorií od antických památek přes staré mistry a moderní umění až po design, šperky nebo vzácné knihy.
Dražby budou probíhat v New Yorku i Paříži až do roku 2027. Hlavním lákadlem se stane benátská veduta Canaletta, ve sbírce se ale objevují také díla Edgara Degase, Pabla Picassa, Maxe Ernsta nebo Jeana-Honorého Fragonarda. Vedle rostoucího zájmu o současné umění zůstávají mimořádně kvalitní historické sbírky jedním z nejstabilnějších segmentů trhu. Očekávání od Magnum Opus jsou tak vysoká.
