Novinky ve světě umění v červnu 2026

Zatímco ukrajinská muzea bojují o záchranu kulturního dědictví, New York otevírá netradiční výstavu postavenou na tisících stran archivních dokumentů a trh s uměním se vrací k optimismu a zažívá mnohá překvapení. I v květnu bylo ve světě umění živo a my pro vás jako vždy shrnujeme to nejzajímavější, co se událo.

Kultura pod palbou

Poslední ruský útok na Kyjev znovu ukázal, že válka nezasahuje pouze vojenské cíle. Mezi poškozenými budovami se ocitla řada kulturních institucí včetně Národního uměleckého muzea Ukrajiny (NAMU), výstavního centra Ukrainian House, několika divadel či Taras Shevchenko Institute of Literature. Nejvážnější škody utrpělo nově zrekonstruované Ukrainian National Chernobyl Museum, které připomíná jednu z největších jaderných katastrof moderních dějin.

Podle prezidenta Volodymyra Zelenského byl objekt útokem prakticky zničen. Poškozena byla samotná historická budova i sbírka čítající přibližně 1 350 předmětů. Zaměstnancům se však podařilo rychle zachránit zhruba 40 procent uložených exponátů, včetně díla slavné ukrajinské lidové umělkyně Marie Prymačenko a ukrajinské vlajky, kterou vojáci vztyčili v Černobylu po vytlačení ruských jednotek v roce 2022.

„Kdysi Rusko zatajovalo pravdu o Černobylu; dnes útočí na místa, která ji uchovávají,“ uvedl k tomuto konkrétnímu útoku ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Kulturní instituce nejsou pouze správci minulosti, ale také místy, kde se uchovává kolektivní paměť společnosti. A o tu bychom měli pečovat a chránit ji.

‍
Muzeum dokumentů a nepříjemných otázek

Zatímco pozornost médií i veřejnosti se přesouvá od jedné krize ke druhé, vznikají i projekty, které se snaží zabránit tomu, aby některé kauzy právě z té kolektivní paměti zmizely. Ve svém rodném New Yorku se tak Donald Trump a Jeffrey Epstein stali ústředními postavami netradiční umělecké instalace. Washingtonská nezisková organizace Institute for Primary Facts, založená teprve v prosinci 2025, proměnila galerii Mriya v projekt s názvem The Donald J. Trump and Jeffrey Epstein Reading Room. Ten obsahuje 3 437 svázaných svazků zahrnujících všech 3,5 milionu stran dosud zveřejněných Epsteinových dokumentů. Organizaci trvalo přibližně měsíc všechny materiály vytisknout a výsledná instalace váží téměř 17 tisíc liber, tedy více než 7,5 tuny.

Smyslem projektu přitom není senzace ani další rozebírání samotného Epsteinova případu. Autoři chtěli fyzicky zhmotnit rozsah celé kauzy a upozornit na to, jak snadno mohou i mimořádně závažné události zmizet pod náporem stále nových zpráv. Součástí expozice je podrobná časová osa mapující vztah mezi Donaldem Trumpem a Jeffrey Epsteinem, ale také památník věnovaný více než tisícovce Epsteinových obětí. Kurátoři zdůrazňují, že pozornost by neměla směřovat k politickým sporům kolem Trumpa, ale především k lidem, kteří byli případem přímo zasaženi.

Projekt má zároveň i aktivistický rozměr. Jeho autoři otevřeně vyzývají americké ministerstvo spravedlnosti ke zveřejnění všech dosud nezpřístupněných dokumentů v odpovídajícím rozsahu a věří, že právě veřejný zájem může přispět k větší transparentnosti a odpovědnosti. V tomto případě se tak archiv nestává jen výstavou, ale také nástrojem veřejné kontroly a občanské debaty.

Návrat ztracených mistrů

Po téměř sto letech se do Sevilly vrátila dvě díla barokního malíře Lucase Valdése, která byla odcizena z kostela při Hospital of the Venerable Priests. Na jejich stopu přivedl policii až aukční katalog z loňského roku. Arcidiecéze v Seville v září 2025 upozornila úřady na dvojici obrazů, u nichž existovalo podezření, že by mohly pocházet právě z jejích sbírek. Následné vyšetřování španělské jednotky pro ochranu kulturního dědictví potvrdilo, že se skutečně jedná o práce Lucase Valdése, který pro kostel vytvářel oltářní obrazy na konci 17. století. Dvě oválné malby tak byly letos v květnu slavnostně vráceny původnímu vlastníkovi za účasti zástupců arcidiecéze i policejních vyšetřovatelů.

‍
Jen několik dní předtím zaujal trh s uměním jiný příběh starého mistra. V kanadské aukční síni Heffel se objevil portrét prince Ruprechta Falckého, synovce anglického krále Karla I., který byl dlouhá desetiletí považován za dílo nepříliš známého autora z dílny Anthonyho van Dycka a visel v soukromé sbírce společnosti Hudson’s Bay Company, jejímž prvním guvernérem byl právě princ Rupert, bez větší pozornosti. Nový výzkum však ukázal, že obraz pochází nejspíše od Petera Lelyho, jednoho z významných portrétistů anglického dvora 17. století. Po přehodnocení autorství se z nenápadného obrazu stal cenný staromistrovský objev a výsledná aukční cena několikanásobně překonala původní očekávání.

‍
Další pozoruhodný objev se týká surrealistické umělkyně Leonory Carrington, jejíž díla v posledních letech lámou aukční rekordy. Ve Španělsku byl po desetiletích znovu nalezen obraz Villa Pilar z roku 1940, který zůstal v držení rodiny psychiatra Luise Moralese. Právě Morales vedl sanatorium Peña Castillo nedaleko Santanderu, kde byla Carrington po útěku z nacisty okupované Francie několik měsíců hospitalizována. Její partner, surrealista Max Ernst, byl tehdy zadržen a Carrington se po sérii traumatických událostí zhroutila. V sanatoriu podstoupila šokovou terapii, zároveň však pokračovala v kreslení a zaznamenávání svých zkušeností. Nově objevený obraz bude poprvé veřejně vystaven v londýnském Freud Museum na výstavě Leonora Carrington: The Symptomatic Surreal, která se zaměřuje právě na tvorbu vzniklou během jejího pobytu v psychiatrické léčebně. Objev tak nepřináší pouze další dílo významné surrealistky, ale také nový pohled na jedno z klíčových a zároveň nejméně probádaných období jejího života.

‍
A posuneme se do Antverp, kde byla nově vystavena vzácná stránka z římského skicáře Petera Paula Rubense, kterou letos získala nadace King Baudouin Foundation na veletrhu TEFAF Maastricht za 110 tisíc eur. Oboustranný list pochází z roku 1607, kdy mladý Rubens pobýval v Římě. Na jedné straně se nachází rychlá skica tří mužských postav v antických róbách, doplněná několika vlnovkami, které podle odborníků vznikly při zkoušení brku před kreslením. Na druhé straně pak Rubens sepisuje dopis malíři Cristoforu Roncallimu, v němž jménem jejich společné patronky Eleonory Medicejské zjišťuje stav zakázaného obrazu. Odborníci jej považují za mimořádně vzácný vhled do pracovního procesu jednoho z nejvýznamnějších malířů evropského baroka. Samotných Rubensových obrazů se dochovaly stovky, podobných osobních pracovních materiálů však existuje jen minimum. Nález proto nepřináší jen nový sbírkový předmět, ale také možnost lépe porozumět způsobu, jakým Rubens přemýšlel, kreslil a připravoval své monumentální kompozice. Nezachycuje totiž jen Rubense jako génia evropského baroka, ale také jako člověka, který vyjednává zakázky, komunikuje s patrony a řeší každodenní provoz umělecké kariéry.

‍Jakou roli mají umělecké školy?

Český umělecký rybníček pro změnu řešil, jakou roli mají a měly by mít umělecké školy. Jeden český sběratel si na Facebooku po návštěvě výstavy klauzur na AVU postěžoval, že na výstavě nenašel nic, co by jej oslovilo a navrhl tak, že by se AVU měla zrušit. Toto prohlášení vzbudilo obrovskou vlnu diskuzí na téma mladé umělecké generace i jejich pedagogů. A tato vlna dost dobře odpovídá tomu, co v této oblasti panuje za diskuze už po nějakou dobu. Naplno se zde totiž projevují rozdíly ve vnímání světa u různých generací. Ta starší volá po návratu ke starým pořádkům. Svět se však mění a umění společně s ním. Umění vždy bylo odrazem společnosti, ve které žijeme. A v tom právě spočívá jeho největší přidaná hodnota. Ve schopnosti tyto změny zachytit. A my věříme tomu, že současná mladá generace umělců tuto schopnost nemá o nic menší než generace umělců před nimi. Nějak se však vytrácí schopnost otevřené diskuze a touha po vzájemném porozumění. A bohužel tak tyto výkřiky do tmy dělají umění, které společnost potřebuje a bude potřebovat čím dále tím více, medvědí službu.

Pokud jste nestihli klauzury na AVU, můžete v červnu vyrazit na ARTSEMESTR, přehlídku klauzurních a semestrálních prací studentů UMPRUM, v termínu od 4. 6. (zahájení 3. 6. v 18:00) do 9. 6. 2026 výjimečně v Kasárnách Karlín, na výstavu diplomek na AVU, která pro rok 2026 nese název Oko bouře a kurátorsky ji připravuje Hana Janečková a uskuteční se od 19. 6. do 28. 6. 2026 (zahájení 18. 6. v 17:00) či od 24. do konce června na výstavu diplomek na UMPRUM (zahájení 23. 6. v 18:00). A můžete si udělat o stavu uměleckých škol a mladého umění obrázek sami.