Novinky ve světě umění v květnu 2026

Benátské bienále je hřištěm, kde se odkrývají trendy v rámci světa umění i politické konflikty. Do aukce jde jedna zajímavá umělecká sbírka. A aukční trh s uměním a starožitnostmi také zaznamenal rekord v rámci jedné velmi netradiční kategorie. Vyhlášené také byly Ceny Vizium za rok 2026. Kdo se stal vítězem? To se dozvíte v květnových novinkách ze světa umění.

Benátské bienále za rohem

Umělecký svět očekává znovu po dvou letech příchod 61. ročníku bienále v Benátkách. Letošní ročník nese název In Minor Keys a vznikl pod kuratelou Koyo Kouoh, ředitelky a šéfkurátorky Zeitz Museum of Contemporary Art Africa, které se nachází v Kapském městě. Respektive myšlenka a původní směr byl nastaven touto výraznou kurátorskou osobností. Po tom, co loni Koyo odešla nečekaně z tohoto světa, její odkaz i práci na Benátském bienále po ní převzal její tým. A umělecká obec teď napjatě sleduje, co výsledek přinese.

A co lze očekávat? S velkou pravděpodobností i benátské bienále naváže na témata, která se objevují na různých bienále a přehlídkách umění v posledních letech. Často jsou zde prezentování umělci, který se noří do historie kolonialismu. Mnozí z umělců, kteří se věnují těmto tématům, pocházejí z oblastí, kde je dodnes téma postkolonialismu velmi živé. Jejich díla jsou tak často věnovaná svým vlastním rodinám a propojují tak politické dějiny s rodinnou historií.

Umělci pocházející z Afriky a Blízkého východu nebo ti, kteří se ve své tvorbě zabývají těmito regiony, byli v posledních letech na světové bienální scéně zdaleka nejčastěji zastoupeni, i když mnozí z nich působí ve Spojených státech nebo v Evropě. A naopak, nejviditelnější umělci ze Spojených států a Evropy se ve své tvorbě zabývají právě zkušenostmi černošského nebo domorodého obyvatelstva. Většina vystavených umělců a umělkyň na těchto velkých přehlídkách vytváří umělecká díla, která jsou více založena na projektech a výzkumech, nikoli na konkrétních předmětech. Přestože se obecně současné umění neomezuje na konkrétní médium, některé materiály se na těchto přehlídkách opakují. Například rostliny, květiny či téma zahrad se objevuje skoro všude. Ostatně i samotný návrh pro nadcházející benátské bienále čerpá inspiraci z „kreolské zahrady“.

Jsme zvědaví, zda i nadcházející benátské bienále bude pokračovat v duchu všech výše zmíněných trendů. Jak tento přehled napovídá, tak se bienále stále více odklánějí od velkolepých gest a vizuálního spektáklu směrem k intimnějším formám vyprávění. Do popředí se dostávají témata identity, lokálních komunit či historických traumat a umění zde není prezentováno jako demonstrace moci, ale spíše jako nástroj porozumění a sdílené zkušenosti.

I když se bienále v Benátkách zaměřuje na historii, není imunní ani vůči současnosti. Napětí mezi touto velkou uměleckou přehlídkou a politikou se letos naplno projevilo. Porota ceny, jež je udělována vždy v souvislosti s benátským bienále, rezignovala pár dnů před slavnostním otevřením. Tento krok následoval po rozhodnutí poroty a prohlášení, že porota nebude při udělování Zlatého a Stříbrného lva, které patří k nejprestižnějším oceněním v mezinárodním uměleckém světě, brát v úvahu žádné země, proti nimž v současné době vede Mezinárodní trestní soud (ICC) trestní řízení. Toto oznámení mělo zjevně přímý odkaz na účast Ruska a Izraele, jejichž prezentace v rámci bienále je velkým jablkem sváru, který se táhne už mnoho měsíců.

Ačkoli není jasné, zda byla porota k odstoupení vyzvána organizátory bienále, tento krok prohlubuje geopolitické nepokoje, které již nyní obklopují tuto nejvýznamnější uměleckou událost světa. Místo tradičního ocenění tak umožní Benátské bienále návštěvníkům hlasovat o „nejlepším účastníkovi 61. výstavy“ a „nejlepší národní účasti na 61. výstavě“. Spor znovu otevřel otázku, do jaké míry může být umění skutečně autonomní a kde začíná tlak geopolitiky, institucí a veřejného mínění.

Aukce jarní sezóny

Sotheby’s chystá dražbu sbírky miliardáře Joea Lewise a jeho dcery Vivienne, která by se mohla stát nejdražší aukcí individuální sbírky v historii Londýna. Hlavními taháky jsou díla od Gustava Klimta, Amedea Modiglianiho a Luciena Freuda. Odhadovaná hodnota nabízených položek je více než 200 milionů dolarů. Joe Lewis je obchodník s měnami a majitel fotbalového klubu Tottenham Hotspur a svou sbírku vybudoval společně se svou dcerou Vivienne. V březnu tohoto roku pustil na trh ze své sbírky již čtyři díla, která dohromady vynesla úctyhodných 47,7 milionu dolarů. Po tomto úspěchu se tak pouští do dalších prodejů a navazuje tím také na loňskou rekordní aukci Pauline Karpidas v hodnotě 136 milionů dolarů, která posílila důvěru v umělecký trh po několika těžkých letech a o které jsme si povídali v naší poslední přednášce.

Rekordní superpočítač

Vedle tradičních uměleckých děl se do popředí dostávají i objekty, které by ještě před pár lety stály mimo hlavní proud trhu. Příkladem může být mimořádně vzácný astroláb z období Mughalské říše. Tento „superpočítač“ ze 17. století kdysi patřil poslednímu vládnoucímu králi Džajpuru a řadí se k největším dochovaným astrolábům. V době zlatého věku Mughalské říše, vytvořili dva bratři, kteří se věnovali inženýrství, v oblasti dnešního Pákistánu pro mocného šlechtice úžasný mosazný astroláb. O více než 400 let později byl tento složitý přístroj vydražen v londýnské aukční síni Sotheby’s a v dražbě na konci dubna vynesl přibližně 2,75 milionu dolarů, což je v této kategorii nový rekord. Tento prodej ukazuje dvě důležité věci. Zaprvé rostoucí zájem i o mimoevropské artefakty a širší geografickou diverzifikaci trhu. Zadruhé posun směrem k objektům, které spojují umění, vědu a historii.

A vítězem se stali…

Česká akademie vizuálního umění vyhlásila laureáty cen Vizium za rok 2025. Institucí roku se stala galerie HYB4, která sídlí v Hybernské a momentálně připravuje i možnost ateliérů pro současné umělce. Galerií roku se stala 8SMIČKA – zóna pro umění z Humpolce, za kterou stojí sběratel Zdeněk Rýzner. Ocenění Publikace roku si odnesla kniha Dlouhý, jejíž editorkou byla Barbora Kundračíková a pojednává o tvorbě Bedřicha Dlouhého. Uměleckým počinem roku byl podle Akademie Vánoční festival zlozvyků, jenž uspořádala Kateřina Šedá, uměleckým přínosem roku pak byla výstava David Lynch: Up In Flames, kterou kurátorova Otto M. Urban. Výraznou českou stopou v zahraničí byla výstava Embrace Kláry Hosnedlové. Objevem roku se stal mladý umělec Jan Poš, s jehož tvorbou jste se mohli seznámit při návštěvě loňských diplomových prací na AVU. Umělkyní roku byla oceněna in memoriam Alena Kučerová a do Síně slávy byli uvedení Lubomír Slavíček, Marie Blabolilová a Kurt Gebauer.