Novinky ve světě umění v lednu 2025

Zatímco rok 2024 na světovém trhu s uměním příliš pozitivní nebyl, co se čísel týče, o tom českém můžeme říci opak. V zahraničí bylo tématem roku zejména využití AI v umění, v Česku se hodně mluvilo o nováčcích a současných autorech, kteří se v aukcích dostávají přes milion korun.

Zahraniční trh s uměním

Pro světový trh s uměním byl rok 2024 náročný. Promítla se do něj geopolitická nejistota, ekonomické problémy i volby. Zejména tři největší aukční síně hlásí meziroční pokles o téměř třicet procent (konkrétně 29,3 procenta) oproti roku 2023. Jejich prodeje dosáhly v roce 2024 výše 4,1 miliardy dolarů.

Celkový aukční trh se pohybuje za rok 2024 kolem šesti miliard. Skoro třetinovou ztrátu hlásí trh s moderním uměním. Významným faktorem tohoto klesajícího trendu byl například i obrovský pokles aukčních prodejů děl od Pabla Picassa. Zachraňovali jej umělci jako René Magritte, Alberto Giacometti či Jean Dubuffet.

Do roku 2025 však umělecký trh vstupuje s nadějnými vyhlídkami. Aukční prodeje surrealistických umělců zaznamenaly v roce 2024 pozoruhodný nárůst až o 51 procent a další rok je na co navazovat. Například René Magritte a Leonora Carrington dosáhli během roku 2024 rekordních výsledků.

Silná poptávka je také po surrealistických umělkyních jako Remedios Varo či Leonor Fini. Živo bylo loni zejména v takzvaném low-end cenovém spektru, prodeje uměleckých děl do padesáti tisíc dolarů zde zaznamenaly pouze mírný meziroční pokles.

Fenomén zájmu o umělce nejmladší generace sice polevil, ale poptávka zůstává silná. I přes nižší prodeje a nižší ceny se počet mladých současných umělců aktivních na aukčním trhu meziročně zvýšil z 981 na 1051 a počet prodaných položek se snížil pouze o necelých deset procent a je třetí nejvyšší od roku 2015.

To nejzajímavější z prosince

V prosinci bylo v umění v zahraničí živo. Poslední měsíc roku zahájily veletrhy v Miami. Na miamské verzi Art Baselu se dařilo třeba Davidu Hammonsovi a Yayoi Kusama. Loni ve stejné době veřejně ohlásil Pierce Brosnan, herec známý zejména díky své roli Jamese Bonda, že se stal umělcem a představil zde hned několik svých děl.

Letos svou prezenci ve světě umění posunul a vystavil svá díla obohacená o nový nástroj Oli, jenž patří pod platformu OLEA, jíž se Brosnan předtím stal akcionářem a členem poradního sboru. Nástroj poháněný umělou inteligencí si klade za cíl změnit zážitek z objevování umění pro umělce, sběratele či galeristy. Například i tím, že dílo doplní o zvukovou složku.

S AI souvisela i další prosincová zpráva, že aukční síň Germann Auktionshaus v Curychu vydražila vůbec první umělecká díla ověřená umělou inteligencí pomocí švýcarské aplikace Art Recognition.

Aplikací pro verifikaci uměleckých děl vzniklo v posledních letech několik, mezi nimi například i napůl český startup s názvem Veracity Protocol, ve světovém aukčním světě však zatím implementované nebyly. Uvidíme tedy, jak brzy tato první vlaštovka bude mít své následovatele.

Prosinec nebyl zrovna šťastný pro velkou newyorskou komerční galerii Thierry Goldberg. Tucet umělců, které galerie zastupuje, ji obvinilo, že jim instituce dluží několik desítek tisíc dolarů a zadržuje desítky uměleckých děl. Galerie na základě těchto obvinění ukončila svou činnost, zrušila své webové stránky i sociální sítě.

Takové jednání vůči umělcům však bohužel není ve světě umění nic neobvyklého. Z prosincových aukcí mě zaujala například ta v Bonhams, která sběratelům nabídla designové vybavení a sochy od François-Xaviera Lalanne či Reného Laliqua z podkrovního newyorského penthousu s výhledem na Central Park, které patřilo hudebníkovi Stingovi a jeho ženě Trudie Styler.

Český trh s uměním

Domácímu trhu s uměním se na rozdíl od toho zahraničního nedařilo špatně. Celkový obrat aukcí narostl na jeden a půl miliardy korun. První polovina roku se nesla ve znamení rekordního prodeje díla Františka Kupky s názvem Danae. Jeho cena se s provizí aukční síni vyšplhala na 126,5 milionu korun.

I když tento rekord druhá polovina roku nepřekonala, došlo během ní k mnoha autorským rekordům, například u Josefa Šímy či Václava Boštíka. Ze současných autorů pak významné rekordy zaznamenali například Josef Bolf či Daniel Pitín.

Pokračující trend od roku 2018 se znovu projevil, když se do sálových aukcí v roce 2024 dostalo méně nabízených děl a artefaktů. Loni jich bylo poprvé méně než dvanáct tisíc. S pečlivějším výběrem nabízených položek pak souvisí i úspěšnost aukcí. Ta byla v roce 2024 u nás nejvyšší v historii. Procentuální úspěšnost prodejů se vyšplhala na 54 procent.

Dařilo se také nejdražšímu segmentu trhu s uměním. Za top deset položek zaplatili sběratelé dohromady 368 milionů korun (včetně aukční provize). Jedná se o historicky třetí nejvyšší částku po rekordních letech 2022 a 2021. Meziročně se hodnota nejdražších deseti děl zvedla o 115 milionů korun.

‍