
Otázka, která v červenci rezonovala v Praze i v Bratislavě. Ministerstvo kultury na začátku měsíce zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele či ředitelku Národní galerie Praha. Podle ministra kultury Oto Klempíře žádný z projektů „nenabídl v dostatečné míře vizi", kterou instituce potřebuje. Tisková konference, na níž mělo zaznít jméno vítěze, byla přitom odvolána jen pár hodin před jejím začátkem. Uměleckohistorická společnost označila celý proces za netransparentní a chaotický. Největší česká galerijní instituce tak zůstává bez řádného vedení i nadále (o odvolání původní ředitelky Alicje Knast jsme psali už v dubnových Novinkách).
Slovenská národní galerie mezitím nové vedení má, klidněji zde ale není. Uměleckým ředitelem se stal Patrik Steinhauser, spoluzakladatel soukromé bratislavské galerie. A právě to budí emoce. Může majitel komerční galerie zároveň rozhodovat o výstavním programu národní instituce? Kritici v čele s bývalou ředitelkou Katarínou Bajcurovou upozorňují na riziko střetu zájmů i na chybějící uměleckohistorické zázemí. Nový etický kodex ICOM (mezinárodní rady muzeí), přijatý shodou okolností právě letos, přitom po institucích výslovně žádá transparentnost ekonomických vazeb.
Benátské bienále, o jehož letošních kontroverzích jsme psali v květnu, má dohru. Evropská komise této světové přehlídce umění odebrala grant ve výši dvou milionů eur (zhruba 48 milionů korun) právě kvůli ruské účasti. Rusko letos otevřelo svůj pavilon poprvé od invaze na Ukrajinu v roce 2022. Kulturní akce placené z peněz evropských daňových poplatníků však musí podle Komise naplňovat demokratické hodnoty. Organizátoři bienále namítají, že účast uznaných států nemohou zakázat. Otázka, kde končí svoboda umění a začíná politika, tak zůstává stále živá.

Pražané v červenci přišli o jedno z výrazných děl ve veřejném prostoru. Betonová plastika Rovnováha sochaře Josefa Klimeše z roku 1989, které se pro její tvar přezdívá Červ dobyvatel, se u Barrandovského mostu samovolně zřítila. Její rozpad přitom předběhl plánovanou opravu. Radní následně schválili vytvoření věrné repliky za 13 milionů korun. Jenže v anketách a na sociálních sítích se mnoho lidí vyslovilo pro to, nechat místo prázdné. „Rovnováha patří k ikonickým dílům," hájí rozhodnutí radní pro kulturu Tomáš Slabihoudek. Měli by o osudu uměleckých děl ve veřejném prostoru rozhodovat lidé v anketách? Nemyslíme si. Hodnota uměleckého díla se málokdy pozná hlasováním. To, co dnes budí vášně, může být za pár dekád důležitým záznamem historie a místotvorným prvkem. Pařížané kdysi také psali petice proti Eiffelově věži... Každopádně se rodina dle vnučky autora plastiky dohodla na zachování suti z rozpadlé plastiky a ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy se připravuje výstava v prostoru Kobka 17 věnovaná dílu Rovnováha. Zde by se mohly i jednotlivé úlomky vystavit.

Po dvou letech ochlazení přišla vzpruha. O té jsme psali už v červencových Novinkách. Nový report Art Tactic pak čísla zpřesňuje. Největší světové aukční domy v první polovině letošního roku vydražily umělecká díla za téměř deset miliard dolarů. Jedná se o nejlepší výsledek od první poloviny roku 2022. Aukční síň Sotheby's dokonce hlásí nejúspěšnější první pololetí ve své historii. Utržila dohromady 4,4 miliardy dolarů. Jedná se o růst o 58 procent v meziročním srovnání. Aukčnímu domu Christie's se také dařilo. Zaznamenal nejlepší první polovinu roku od roku 2021. Prodeje jim vzrostly meziročně dokonce o 71 procent na 4,5 miliardy dolarů. Tahounem byl Londýn, jehož prodeje se více než zdvojnásobily. A možná ještě důležitější zprávou je, že oživení nestojí jen na rekordech blue chip děl, ale na střední cenové vrstvě mezi 50 a 500 tisíci dolary. „Obnova trhu je daleko širší než jen spektakulární výsledky na špičce," uvedl zakladatel ArtTactic Anders Petterson. Zdravý trh nepoznáte podle jednoho rekordu, ale podle toho, kolik lidí se dražby účastní. A zájem o nižší a střední cenový segment je dobrým ukazatelem, že je trh stále zajímavější i pro nováčky a menší sběratele.

ArtTactic v červenci vydal i další report, který je nám v klubu obzvlášť blízký. Jedná se o monitor frakčního vlastnictví (spoluvlastnictví) umění. Velké platformy jako Masterworks, Splint Invest či Artex dosud rozdělily mezi investory díla za zhruba 1,2 miliardy dolarů. Uspěšným prodejem zatím prošla jen menší část. Trpělivost je u spoluvlastnictví klíčová. Report zároveň ukazuje, že v Evropě rostou menší platformy nabízející podíly za nižší částky a u širší škály děl. Demokratizace sběratelství, o které v klubu mluvíme od začátku, tak nabírá na síle. A my máme radost, že jsme u toho.

Pařížský Louvre 22. července znovu otevřel slavnou Apollonovu galerii. Stalo se tak devět měsíců po loupeži korunovačních klenotů za 102 milionů dolarů. Z devíti ukradených předmětů se dosud našla jen koruna císařovny Eugénie, kterou zloději upustili při útěku na skútrech. Návštěvníkům se tak galerie představuje bez svého pokladu. Zbylé klenoty muzeum podle ředitele Christopha Leribaulta přesune na bezpečnější místo. Barokní strop s Delacroixovým Apollónem ale za návštěvu rozhodně stojí i tak.
