

Laura Limbourg ve svých dílech pracuje s motivem temnoty, která ve stavech deprese zahaluje lidskou bytost. Nahota na jejích obrazech odhaluje skutečnou podstatu člověka bez masek, rolí či přetvářky, ve své nejhlubší zranitelnosti. Okolní příroda je pro ni vědomým způsobem, jak znovu nalézat rovnováhu. A motiv všudypřítomných sněženek rašících z trávy či ukrytých v dlaních odkazuje k naději, že po zimě vždy přichází jaro, svěží začátek.
Témata, která vypovídají tolik o dnešní společnosti, jejím nastavení, hledání smyslu a navracení se ke kořenům, rozvíjí Laura Limbourg od svých studií na Oxfordu. Často na jejích obrazech najdeme i ji samou. Nestaví se tedy jako umělkyně jen do role jakéhosi pozorovatele, ale i plně zainteresované lidské bytosti. Autoportrét, oči plné strachu, ruce zakrývající tvář, můry, ty motýlí i ty ve snech. Laura Limbourg rozkrývá (nejen) své nejistoty a hluboké strachy. Maluje přímo na nenašepsovaná plátna, bezprostředně bez přípravných skic, využívá často ředěných barev, jejichž vrstvení, slévání či vpíjení vysvobozuje motivy na plátně z jejich doslovné popisnosti. Ty takto naopak získávají opravdovost. Vyumělkovanost dnešního světa mizí. Zůstává hledání, ztrácení a nalézání sebe sama.
Hledáme soumrak, zatmění nebo úsvit?
Laura Limbourg (*1996, Belgie) je současná malířka žijící a tvořící mezi Českou Republikou a Velkou Británií. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze a následně na Ruskin School of Art na University of Oxford, kde se zaměřila především na malbu.
Ve své tvorbě propojuje motivy exotické vegetace, starověkých asijských náboženství a klasického sochařství. Ústředním tématem jejích obrazů je ženská figura, kterou zobrazuje mimo stereotypní představy o genderu a ženskosti. Její protagonistky působí jako sebevědomé a autonomní bytosti, obklopené symbolickými prvky, jako jsou tygři, vázy, duhy nebo sněženky.
Charakteristickým rysem jejího vizuálního jazyka je práce s ředěným akrylem na nenašepsovaném plátně, která obrazům propůjčuje lehkost, spontánnost a syrovou otevřenost. Její malby jsou zároveň divoké a explicitní, ale i intimní, křehké a emocionálně zranitelné.