
Narodil se v Uherském Hradišti a první malířské základy získal na tamní střední uměleckoprůmyslové škole. V roce 2007 nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění (AVU) do ateliéru malby Michaela Rittsteina, v roce 2011 prošel ateliérem malby Jiřího Černického na UMPRUM a o rok později ateliérem hostujícího pedagoga Floriana Pumhösla. Nakonec se stal absolventem ateliéru kresby Jiřího Petrboka.
Zajímavým paradoxem je, že ačkoli má diplom z kresby, proslavil ho barevný velký formát. Při pohledu na jeho plátna to ale dává smysl. Kresebná disciplína, tedy práce s linií, rytmem a přesným tvarem, je vidět v každém malířském gestu. Dnes žije a tvoří v Praze, ateliér má v Holešovicích a své zkušenosti předává dál i jako lektor v pražské Kreslírně, kde připravuje studenty a studentky na talentové zkoušky a vede kurzy kresby a malby pro dospělé.
Co bylo na začátku? Písmo. V raných sériích Tomáše Absolona hrají hlavní roli grafémy (nejmenší jednotky písma, tedy tvary jednotlivých písmen) a typografie. Inspiraci hledal v plakátové estetice, v její historii i v tom, jak na nás plakáty působí dnes nebo třeba také v odkazu pop-artu. Písmena přitom nikdy jen nepřepisuje. Ironizuje je, rozkládá a přidává jim malířské gesto, takže se znak mění v obraz a obraz zase trochu ve znak.
Doprovodný text k jeho ostravské výstavě Deadhead (Galerie Dole, 2017, kurátor Martin Mikolášek) mluví o tom, jak Absolon reaguje na takzvaný typografický smog. Tím se myslí všudypřítomná záplava nápisů, reklam a textů bez jakýchkoli estetických pravidel, ve které dnes všichni žijeme. Absolon z tohoto chaosu vybírá a zpomaluje. Z billboardové kakofonie dělá obraz, u kterého se chce člověk zastavit.
Zkuste to příště sami. Stoupněte si před jeho plátno a hledejte písmeno. Najdete ho? A je to ještě písmeno, či už jen tvar a barva? Právě v tomhle zaváhání začíná Absolonova hra s divákem.
Jak takový obraz vzniká? Absolon míchá barvy analogově, vrství je a pracuje se šablonami i s dynamickým rukopisem olejových barev a pastelů. Často kombinuje dvě polohy malby, které by se na první pohled vylučovaly. Na jedné straně hard-edge (malbu ostře ohraničených, hladkých barevných ploch), na druhé straně volné, uvolněné gesto. Mezi nimi vzniká napětí, které z jeho pláten dělá tak živou podívanou.
Kurátor Tomáš Lahoda u pardubické výstavy Technicolor upozornil na výraznou paletu, která evokuje sedmdesátá léta, i na hru mezi mělkým a iluzivním prostorem. Už samotný název výstavy nese stopu popkultury: jak Lahoda připomněl, „Technicolor je v našem povědomí spojen s vizitkou Hollywoodu”. Barva tu není ozdoba. Je to nositel myšlenky. A někdy i vtipu.
Absolonova témata se proměňují, jako by sám procházel vývojovými stádii, o kterých maluje. Na výstavě RAFA MATA v brněnské Fait Gallery (2020 až 2021, kurátor Pavel Kubesa) vycházel z prostředí vrcholového sportu, konkrétně tenisu, a z korporátních mýtů tabákového průmyslu. Čerpá přitom z rozsáhlého osobního archivu symbolů, který formoval globální svět webu 2.0 (internetu sociálních sítí a sdíleného obsahu). Na ostravské výstavě Horizont událostí (2022 až 2023) zkoumal zase vnitřní procesy dějů a přírodních jevů, jejich vlny a okamžiky, kdy se čas jakoby zastaví.
A kam se posunul dnes? Směrem k figuraci. Na nových obrazech se objevují stylizované tvary připomínající živé organismy, imaginativní mikroskopické pohledy do rostlinných buněk propletené s motivy hudebníků. Krásný detail: postavy, které dřív držely cigarety, dnes drží dechové nástroje. Inspiraci bere z popkultury, filmu a menšinových hudebních scén. Každý motiv je u něj ve stavu zrodu, nic není hotové, všechno se dál proměňuje.
V roce 2016 se Tomáš Absolon stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu, jednoho z nejprestižnějších ocenění pro malíře a malířky do 35 let. Vystavoval v Národní galerii Praha (přehlídka absolventů AVU ve Veletržním paláci, 2013), v MeetFactory, v galerii SVIT či v jihlavské Galerii Půda. Samostatně se představil mimo jiné v brněnské Fait Gallery (Monet on my mind, 2014; RAFA MATA, 2020), v pražském Kvalitáři (Penmanship, 2016) a v Galerii Univerzity Pardubice (Technicolor, 2024), kde ukázal třicet svých obrazů.
Neméně zajímavá je jeho zahraniční stopa. V roce 2014 absolvoval dvě rezidence na Mallorce (CCA Andratx a CAC Ses Voltes) a o rok později měl samostatnou výstavu White, Indeed v Kewenig Gallery v Palma de Mallorca. Jeho obrazy se objevily také v Bruselu, Rotterdamu či Miláně.
Proč ho sledovat? Protože Absolon patří ke generaci, která čím dál přirozeněji propojuje malbu s vizuálním jazykem internetu, a přitom neztrácí schopnost tvořit. Jeho obrazy se na první pohled nedají snadno rozluštit, a právě proto k nim sběratelé a sběratelky mají chuť se vracet. Je dlouhodobě konzistentní, oceněný kritikou, vystavovaný institucemi i soukromými galeriemi. To je kombinace, která v kurátorském výběru Art Part Clubu nechybí náhodou.
Pokud se chystáte do Prahy, sledujte Otevřené ateliéry, kdy Tomáš Absolon otevírá svůj holešovický ateliér veřejnosti. Uvidíte, jak vedle sebe vzniká šablona, gesto i barva, a pochopíte, proč jeho obrazy vypadají digitálně, a přitom jsou tak hluboce lidské. Čím víc umění kolem nás, tím bohatší život.
Tomáš Absolon (nar. 1987 v Uherském Hradišti) je český malíř a absolvent Akademie výtvarných umění v Praze, kde prošel ateliéry Michaela Rittsteina a Jiřího Petrboka. Maluje velkoformátová plátna na hranici abstrakce a plakátové estetiky. V roce 2016 se stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu.
Tomáš Absolon maluje olejem a pastely, barvy míchá analogově, vrství je a pracuje se šablonami i s dynamickým rukopisem. Kombinuje hard-edge malbu, tedy ostře ohraničené hladké barevné plochy, s volným malířským gestem. Jeho obrazy tak připomínají digitální grafiku, i když vznikají výhradně ručně.
Ve starších sériích se věnoval písmu, typografii a plakátové estetice, kterou ironizoval a obohacoval o malířské gesto. Později čerpal z prostředí vrcholového sportu, korporátních mýtů a vizuálního světa internetu. V poslední době směřuje k figuraci: maluje stylizované organismy, mikroskopické pohledy do rostlinných buněk a motivy hudebníků.
Tomáš Absolon vystavoval v Národní galerii Praha, v MeetFactory, v galerii SVIT, v brněnské Fait Gallery, v Galerii Univerzity Pardubice a v zahraničí v Palma de Mallorca, Bruselu, Rotterdamu či Miláně. Svůj pražský ateliér v Holešovicích otevírá veřejnosti v rámci Otevřených ateliérů. Je také v kurátorském výběru Art Part Clubu.
V roce 2016 se Tomáš Absolon stal laureátem Ceny kritiky za mladou malbu, jednoho z nejprestižnějších českých ocenění pro malíře a malířky do 35 let.
Tomáš Absolon patří ke generaci, která propojuje malbu s vizuálním jazykem internetu a popkultury, aniž by ztratila řemeslo. Je dlouhodobě konzistentní, oceněný kritikou a vystavovaný institucemi i soukromými galeriemi doma i v zahraničí.
Tomáš Absolon, 1987, Uherské Hradiště. Malíř, žije a tvoří v Praze. Studium: SUPŠ Uherské Hradiště (2003 až 2007); AVU v Praze, ateliér malby Michaela Rittsteina (2007 až 2011); UMPRUM, ateliér malby Jiřího Černického (2011); AVU, ateliér hostujícího pedagoga Floriana Pumhösla (2012); AVU, ateliér kresby Jiřího Petrboka (2012 až 2013). Rezidence: CCA Andratx a CAC Ses Voltes, Mallorca (2014). Ocenění: laureát Ceny kritiky za mladou malbu (2016). Samostatné výstavy (výběr): Noční práce, Městské divadlo Kolín (2011); Vzorové dny, Galerie Půda, Jihlava (2013); Monet on my mind, Fait Gallery, Brno (2014); White, Indeed, Kewenig Gallery, Palma de Mallorca (2015); Penmanship, Kvalitář, Praha (2016); Deadhead, Galerie Dole, Ostrava (2017); RAFA MATA, Fait Gallery, Brno (2020); Horizont událostí, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava (2022); Technicolor, Galerie Univerzity Pardubice (2024). Skupinové výstavy (výběr): Absolventi AVU, Národní galerie Praha, Veletržní palác (2013); Artyčok.tv Artfair, MeetFactory, Praha (2010); Obrazy / Paintings, SVIT, Praha (2016). Pedagogická činnost: lektor v Kreslírně, Praha. Technika: velkoformátová malba, olej, pastel, šablony, hard-edge a gestická malba.