Kulturní program jako cesta ke spokojenějšímu životu?

Dokáže galerie za rohem ovlivnit, jak rádi máme místo, kde bydlíme? Potřebujeme umění a kulturu ke svému štěstí? A stěhovali byste se kvůli divadlu? Britská studie tvrdí, že by to stálo za to. Pojďme se na její zjištění společně podívat.

Vzpomeňte si, kdy jste naposledy odcházeli z výstavy, koncertu či divadla s pocitem, že tak nějak víc patříte k lidem a společnosti kolem sebe. Přesně tenhle těžko uchopitelný pocit se rozhodli změřit britští výzkumníci. Studie s názvem Hodnota umění a kultury při formování měst (v originále The Value of Arts and Culture in Place-Shaping), kterou pro Arts Council England (anglickou radu pro umění, jež rozděluje veřejné prostředky na kulturu) zpracovala agentura Wavehill, zkoumala po celé Velké Británii, jak kulturní zázemí ovlivňuje spokojenost obyvatel. A výsledek? Umění se ukázalo jako jeden z rozhodujících stavebních kamenů společenství.

Přes 65 procent respondentů uvedlo, že umění je pro ně osobně velmi důležité pro pocit, že jsou součástí komunity. Kultura podle nich rozvíjí kolektivní identitu a vytváří prostor, kde se lidé potkávají, seznamují či sdílejí zkušenosti. Galerie a divadla tu zkrátka nefungují jen jako kulisa, ale jako lepidlo, které drží místo pohromadě. A nejde jen o sounáležitost. Téměř polovina dotázaných přiznala, že účast na uměleckých a kulturních akcích jim pomáhá získávat a udržovat si pocit životní pohody. A 55 procent by v místě svého bydliště uvítalo ještě bohatší kulturní program. Kultury není nikdy dost.

Nejzajímavější část výsledků studie přichází ve chvíli, kdy dojde na stěhování. Téměř polovina, konkrétně 44 procent, respondentů uvedlo, že kvalita umělecké a kulturní nabídky by ovlivnila jejich rozhodnutí ve městě zůstat a 43 procent připustilo, že hraje roli i v úvahách o přestěhování jinam. Obě čísla se přitom významem zhruba vyrovnala kvalitě místních škol. Města, která chtějí přilákat nové obyvatele, by tedy podle studie měla svou uměleckou nabídku propagovat stejně sebevědomě jako parky, školy či dopravní spojení.

A co na to firmy? Ty byly zdrženlivější. Zatímco jednotlivci spojovali kreativní projekty se svým štěstím, firmy odpovídaly smíšeně. Některé oceňovaly, že živá kulturní scéna láká mladé odborníky a absolventy a zviditelňuje město pro kvalifikované pracovníky, jiné dávaly přednost praktičtějším věcem, například právě školám. Výzkumníci následně v souvislosti se závěry studie vybídly kulturní organizace, aby více zapojily místní podniky do dialogu o spolupráci či sponzoringu. To by mohlo přispět k tomu, že i firmám začne na „zkulturňování" měst záležet stejně jako jeho obyvatelům.

„Díky bohaté umělecké a kulturní nabídce, z níž vybrané akce lidé pravidelně navštěvují, se obyvatelé cítí spokojenější, a proto s větší pravděpodobností zůstanou žít v určité oblasti," shrnují vědci. Silného spojence našli v Nicholasi Serotovi, bývalém řediteli slavné galerie Tate a předsedovi Arts Council England. Ten studii vnímá jako důkaz, že umění je pro lidi opravdu důležité a že by to mělo vést ke „zvážení větších investic do kultury", jak napsal v eseji pro deník The Guardian.

„Řada měst, která kdysi prosperovala především díky nákupním ulicím a obchodním centrům, ztrácí u svých obyvatel důvěru a mění se i jejich pocit identifikace s danou oblastí," rozvíjí Serota. „Přítomnost divadla, galerie či knihovny, tedy míst, kde se lidé shromažďují, aby se bavili a sdíleli zážitky může pomoci udržet města příjemnými pro život i během proměny, kterou naše současná společnost prochází." Tam, kde se zavírají obchody, může kultura držet město nad vodou.

A jak jste na tom vy? Až budete příště vybírat, kde se usadit, zkuste si kromě cen bytů a dopravního spojení položit ještě jednu otázku: je tu za rohem galerie, divadlo či knihovna? Podle britských dat může právě tohle rozhodnout o tom, jak spokojeně se vám tam bude žít.

Celou studii si můžete přečíst zde. A pokud vás téma zaujalo, o výzkumu a Serotově eseji psal i magazín Artnet News. Shrnutí studie najdete také přímo na webu Arts Council England.