Novinky ve světě umění v březnu 2026

Co aktuálně hýbe trhem s uměním? Od pokémonů, manga či anime obrázky přes sbírání zážitků místo věcí po sbírky mecenášů a machinace s uměním. Španělské galerie mezitím demonstrují kvůli vysokému DPH, zatímco irští umělci se těší z nepodmíněného příjmu. Situace na poli umění je jako vždy výživná.

‍

‍‍

Trh otevřený pokémonům, anime i celebritám

Za 16 milonů dolarů se v únoru vydražil raritní obrázek s pokémonem Pikachu. Nyní se aukční síň Christie’s v New Yorku připravuje na specializovaný prodej zaměřený na anime a mangu. To, co ještě před pár lety působilo jako subkulturní segment, dnes vstupuje do hlavního proudu aukčního trhu. Generace, která vyrůstala na japonské animaci, nyní disponuje kapitálem a s radostí jej utrácí za artefakty vizuální kultury, která ji formovala. Milovníci tohoto segmentu se tak mohou těšit na originály z Miyazakiho klasického filmu Nausicaä z Údolí větru z roku 1984, na manga kresby od Tezuka Osamy či vintage filmové plakáty k filmu Godzilla. V aukci budou ale také díla nejslavnějšího ukiyo-e (žánr japonského umění, který vzkvétal od 17. do 19. století) umělce Katsushiky Hokusaie a hvězdy asijského současného umění Yoshitoma Nary. Popkultura mang, anime a filmové animace se tak postupně usazuje v aukčních katalozích vedle prověřených jmen, která již na trhu s uměním nějaký ten pátek figurují. Trh totiž vždy reaguje zejména pragmaticky a ve chvíli, kdy je po něčem poptávka, nabídka na sebe nenechá dlouho čekat. Nebo je to naopak? Podobnou logiku jako prodej mang a anime sleduje i připravovaná dražba osobních předmětů Gwyneth Paltrow. Nejde jen o šaty či designové kousky z jejího domova, ale kupcům je prodávána identita jejího lifestylu a možnost asociace s postavou celebrity.

‍

Sbírání zážitků místo věcí

Už nějakou dobu je patrná změna v preferencích nových sběratelů, kteří vstupují na trh s uměním. Pro ty už není tak důležitý nákup umění jako statusový symbol či diverzifikace portfolia, ale spíše vnímají budování svých sbírek jako prostředek k dosahování svých cílů, ať už v kontextu smyslu, odkazu či identity. S tímto posunem pak souvisí i stále rostoucí zájem o takzvaný „performance art“. Nová generace sběratelů investuje do děl, která nejsou primárně objektem, ale událostí. Sbírají události, koncepty či časově omezené akty. A vlastnictví zde nabývá zcela jiné podoby ve formě certifikátů, instrukcí, dokumentací či prostě vlastní nepřenositelné osobní zkušenosti. U nás se umění ve formě událostí či obnovených rituálů věnuje například Lucie Králíková jako Efemer flowers. Lidé s ní mohou putovat krajinou, objevovat dávno zapomenutá místa či navazovat na obřady předků.

‍

Umění, které pomáhá právu i umění, které podporuje finanční machinace

Už několik let v řadě je trh s uměním akcelerován dražbami tzv. „single owners collections“. V jarní sezóně momentálně sběratelé s napětím očekávají aukci děl ze sbírky Agnes Gund, loni zesnulé mecenášky a významné osobnosti newyorské umělecké scény. V tomto případě ale nejde o prodej celé sbírky, ale jen tří obrazů. Bývalá prezidentka newyorského Muzea moderního umění byla známá nejen pro svou sbírku umění, ale také pro svou práci v oblasti sociální spravedlnosti. Za svého života prodávala díla ze své sbírky jen zřídkakdy. Před svou smrtí velkou část svého jmění rozdělila či darovala a většinu své umělecké sbírky slíbila muzeím. Do aukce se tak momentálně dostávají jen tři díla, ale za to mistrovská. Jedná se o Marka Rothka, Cy Twomblyho a Josepha Cornella a očekává se, že dohromady vynesou nejméně 123 milionů dolarů.

Zatímco v případě Agnes Gund umění sloužilo k dosahování cílů v oblasti lidských práv, nově zveřejněné dokumenty týkající se vazeb finančníka Leona Blacka či sběratele Ronalda Laudera v kontextu Epsteinových spisů znovu otevřely otázky reputace a zákulisních struktur i na trhu s uměním. Umění zde bylo využíváno jako zástava pro půjčky a bylo přesouváno prostřednictvím komplexních LLC struktur.

‍

Stávky za nižší DPH

Začátkem února přibližně 200 španělských galerií současného umění zavřelo své brány v rámci šestidenní stávky, která byla namířena proti 21% DPH z prodeje uměleckých děl. Galeristé tím chtěli upozornit na to, že takto vysoká daň ohrožuje jejich udržitelnost a konkurenceschopnost v rámci zahraničního trhu s uměním. Španělsko uplatňuje na prodej uměleckých děl v galeriích 21% DPH. Ostatní kulturní odvětví ve Španělsku snížené sazby DPH uplatňují. Kina, divadla a koncerty jsou tam zdaněny 10 % a knihy 4 %. Většina západní Evropy má již snížené DPH na prodej uměleckých děl. Itálie uplatňuje 5 %, Francie 5,5 %, Portugalsko 6 % a Německo 7 %. Tato snížení byla umožněna díky flexibilitě evropské směrnice, která členským státům dává možnost přijmout snížené sazby pro kulturní zboží. Česká republika je na tom v tomto stejně jako Španělsko a uplatňuje 21 % DPH na umění, i když toto téma bylo loni českými galeriemi rovněž přineseno na vládu k projednání.

Nepodmíněný příjem pro umělce

Zatímco ve Španělsku se stávkuje, tak v Irsku naopak mohou začít zažívat irští umělci zlaté časy. Stát zde před několika lety spustil pilotní program základního nepodmíněného příjmu pro umělce. Vybraní tvůrci zde pravidelně dostávali finanční podporu bez ohledu na konkrétní zakázku či výstup. Cílem bylo umožnit jim soustředit se na tvorbu bez permanentního existenčního tlaku. První vyhodnocení programu ukázalo jejich vyšší produktivitu, větší psychickou stabilitu i větší ochotu riskovat a experimentovat. Irsko tak v únoru oznámilo, že z pilotního programu přejde na zavedený systém a bude umělcům vyplácet základní příjem ve výšce 325 eur týdně.