Novinky ve světě umění v prosinci 2025

Trh s uměním se na podzim znovu nadechl a přinesl s sebou hned několik rekordů, jak pro dílo z období modernismu, tak pro obraz ženy umělkyně. Report zaměřený na umění a finance mezitím shrnul, jak rozdílně ke sbírání umění přistupuje starší a jak nově nastupující generace sběratelů.

Trh s uměním se probudil

Přišel podzim a s ním i hlavní aukční sezóna, která byla letos vyhlížená s obavami. Už nyní však lze konstatovat, že se postupně naplňuje optimistický scénář a trh se po období útlumu znovu nadechl. K tomuto zlomu přispěly dva klíčové faktory. Prvním je opravdu zajímavá nabídka, jako tomu bylo například i v případě sbírky Leonarda A. Laudera, jednoho z největších amerických sběratelů, která obsahovala jedno blue chip dílo vedle druhého. Aukční sini Sotheby’s tak tato aukce přinesla pěkná čísla. Trh je však příznivý i k dalším aukčním domům. Dohromady podzimní aukce tří nejvýraznějších z nich, a to Sotheby’s, Christie’s a Phillips, přesáhly částku 2,2 miliardy dolarů, což je 75 % nárůst oproti jarním hlavním aukcím. Druhým faktorem, který momentálně řídí a roztleskává světový trh s uměním je stále větší důraz na prezentaci děl. Prodejci se tak soustředí nejen na umělecká díla jako taková, ale i na jejich správné odprezentování v kontextu například netradiční budovy, kde bude dražba probíhat, a s patřičnou příběhovou omáčkou kolem. Taková prezentace pak dokáže dražbu proměnit v kulturní událost, které chce být každý sběratel součástí. 

Klimtův triumf

Vrátíme se zde ještě jednou k již zmíněné dražbě Lauderovy sbírky. Sotheby’s během jediného večera prodala jeho kolekci za více než 527 milionů dolarů. Nejenže se tak jednalo o symbolické zakončení (či završení?) života jednoho z největších sběratelů 20. století, Leonarda Laudera, ale také při ní došlo k významnému rekordu. Ikonický obraz s dramatickou historií Portrét Elisabeth Lederer se vydražil za 236,4 milionu dolarů, čímž se zapsal do dějin jako nejdražší moderní malba na světě. Dílo v sobě nese kvalitu, příběh, provenienci, estetickou výjimečnost i historické drama a trh znovu ukázal, že tam, kde se všechny tyto elementy propojí, existuje stále prostor i pro astronomické ceny.

Ženský rekord?

Na rekordní částku dosáhlo v listopadu i dílo Fridy Kahlo. Její dílo El Sueño se prodalo za 54,7 milionů dolarů, čímž překonalo nejen rekord pro ni samou (její poslední rekord se zastavil na částce 35 milionů dolarů), ale i pro jakoukoli umělkyni světa. Umělecké dílo žádné ženy se předtím nedostalo přes pomyslnou hranici 50 milionů dolarů. Prodej obrazu Fridy Kahlo tak překonal předchozí rekord 44,4 milionu dolarů, který držela umělkyně Georgia O’Keeffe. A také otevřel téma, zda ženy umělkyně konečně na trhu získávají podobnou pozornost jako umělci muži. A otevřely se i další otázky. Co trh na díle opravdu oceňuje? Je to kvalita? Ikoničnost? V tomto případě příběh ženy, její identita či její obraz v popkultuře? Prodej díla Fridy Kahlo je triumfem, ale zároveň i testem toho, co a jak je trh skutečně schopen docenit nehledě na pohlaví tvůrce díla.

Obměna motivací k nákupu umění 

Podle nového Art & Finance reportu v příští dekádě přejde nové generaci HNW do rukou majetek v hodnotě zhruba 31 bilionů dolarů, z toho bude téměř 1 bilion dolarů v umění a collectibles. A umění se tak stává stabilním a důležitým prvkem, na který není dobré zapomínat při správě majetku. Čím dále, tím více si to uvědomují i privátní banky, family offices i wealth manažeři. Z reportu lze také vyčíst několik dalších zajímavostí. Do trhu s uměním vstupují tzv. „everyday millionaires“,  noví sběratelé, jejichž majetek se pohybuje v rozmezí 1–5 milionů dolarů. A ti mění charakter trhu a pomáhají růstu nižšímu a střednímu cenovému segmentu. Na trh nastupuje také nová generace sběratelů zejména z generace millenials a Z a ti zase redefinují motivace ke sbírání umění jako takovému. Sbírají umění nejen kvůli výnosu, ale především kvůli smyslu, identitě, kulturnímu dopadu, filantropii a hodnotě, kterou chtějí předat dál. Emoce u nich vítězí nad investičním kalkulem. Čím dále tím důležitější je pro ně důraz na význam. Sběratelství mezi novou generací směřuje k vědomé volbě. Hodnotu díla tak neurčuje jen cena a status, ale to, co dílo říká o světě a o sběrateli jako takovém. Report také odhaluje, jak trh s uměním díky technologiím řeší problémy, které jej dlouhá desetiletí trápily. Řešení využívající AI, digitalizaci a blockchain přispívají k transparentnosti trhu, mapování provenience, evidenci děl či napomáhají novým příležitostem pro nákup, uchovávání či správu sbírek.