Novinky ze světa umění v říjnu 2026
Podzimní aukce otevírá Kandinskij s příběhem, který začal v roce 1933. Z Renoirova muzea zmizely obrazy, Řecko odmítá zapůjčit fragmenty Parthenónu a George Lucas otevřel muzeum, kde visí Frida Kahlo kousek od kostýmů ze Star Wars. V ČR se ptáme, co po roce přinesl status umělce. I září bylo ve světě umění nabité a my pro vás jako vždy shrnujeme to nejzajímavější.

Novinky ze světa umění v říjnu 2026
Podzimní aukce otevírá Kandinskij s příběhem, který začal v roce 1933. Z Renoirova muzea zmizely obrazy, Řecko odmítá zapůjčit fragmenty Parthenónu a George Lucas otevřel muzeum, kde visí Frida Kahlo kousek od kostýmů ze Star Wars. V ČR se ptáme, co po roce přinesl status umělce. I září bylo ve světě umění nabité a my pro vás jako vždy shrnujeme to nejzajímavější.
Podzimní aukce otevírá restituce
Aukční sezóna se v říjnu rozjede naplno a její první hvězda má za sebou pohnutý osud. Christie's v Londýně 14. října nabídne Kandinského obraz Das bunte Leben (Barevný život) z roku 1907 s odhadem přes 30 milionů dolarů. Obraz patřil židovským sběratelům Emanuelovi a Hedwig Lewenstein-Weyermannovým, kteří ho v roce 1933 svěřili do úschovy amsterodamskému Stedelijk Museum. Za nacistické okupace se v roce 1940 vydražil a později na padesát let zakotvil v mnichovském Lenbachhausu. Dědici se ho domohli v rámci restituce až v roce 2023. „Očekáváme, že dílo přesáhne 30 milionů dolarů," uvedl místopředseda Christie's Keith Gill. Pokud se to podaří, obraz se zařadí mezi tři nejdražší Kandinského díla v historii aukcí. Současný rekord 44,76 milionu dolarů přitom patří shodou okolností také restituovanému obrazu, Murnau mit Kirche II.

Vasilij Kandinskij, Das bunte Leben (1907), zdroj: Wikimedia Commons
Christie's k tomu chystá i jednu z největších aukcí soukromé sbírky roku. Zakladatel módní značky Monsoon Peter Simon prodává ze své kolekce kolem dvou set děl včetně Bacona, Warhola, Mondriana či Miróa s odhadem 87 až 127 milionů liber. Letošní podzimní sezóna tak má na čem stavět. A na svou chvíli čeká i sbírka Blaquier, o které jsme psali v minulém článku.
Zajímavou novinku v oblasti aukcí přinesla také aukční síň Bonhams. V modelu nazvaném Dean's Choice může prodávající nasměrovat část výtěžku z prodeje zpět autorovi či autorce díla a Bonhams k tomu přidá stejné procento ze své provize od kupujícího. Zákonný podíl umělců z dalšího prodeje jejich děl (takzvané droit de suite) sice v Evropě platí už dlouho, dobrovolná štědrost sběratelů k němu ale přidává novou vrstvu. Vrací se tak část hodnoty tam, kde vznikla.
Veletržní měsíc
Zářijový New York ukázal, že sběratelé nakupují opatrněji. Veletrh Armory Show podle Artnetu proběhl v poklidné atmosféře. První den se na něm uzavřelo 245 prodejů za 8 milionů dolarů a zhruba dvě třetiny z nich byly pod hranicí 25 tisíc dolarů. Galerie proto sázejí na díla menších rozměrů a mladších autorů. Nejživější veletržní měsíc roku je však teprve před námi. Od 14. do 18. října se v londýnském Regent's Parku otevřou Frieze London a Frieze Masters se 172 a 140 galeriemi. Na Frieze je navázána i přehlídka Frieze Sculpture, v rámci které jsou k vidění v Londýně od září až do listopadu i tři monumentální sochy českého umělce Matyáše Chocholy.

Matyáš Chochola, MACE II (2024) and BRUTALIST (2024). Courtesy: The Chemistry Gallery. Photo: Linda Nylind
Od 23. do 25. října, zaplní pařížský Grand Palais přes dvě stě galerií ze 41 zemí na veletrhu Art Basel Paris, který letos poprvé vede Karim Crippa. Že se veletrhům daří, dokládají i čísla. Mateřská společnost Art Basel za první pololetí zčtyřnásobila čistý zisk na 18,4 milionu švýcarských franků.
Muzejní loupeže pokračují
Náš už bohužel pravidelný seriál o krádežích v oblasti umění pokračuje. V noci na 8. září vnikli dva pachatelé do Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na Azurovém pobřeží, kde malíř strávil poslední roky života. Prostřihli plot, využili střídání ostrahy a odnesli čtyři Renoirovy obrazy v hodnotě kolem 9 milionů eur. Dvě díla se již objevila, po ostatních se pátrá. Starosta Bryan Masson označil krádež za útok na kus historie a dědictví města. V minulém článku jsme psali o varování Europolu a srpnové loupeži uměleckých děl v Messině. Tento případ je žel dalším důkazem, že muzea jsou pro zloděje stále atraktivním cílem.

Dvě ukradená díla, Jeune fille au puits a Portrait of Madame Colonna Romano, z Renoir Muzea v Cagnes-sur-Mer
Spory o Parthenón
Spor o Parthenónské sochy dostihl i Německo. Frankfurtský Liebieghaus chystá od 18. listopadu výstavu o antické Athéně a Parthenónu a požádal o zápůjčky Londýn i Atény. Britské muzeum dva mramorové fragmenty půjčí. Řecká archeologická rada ale zápůjčku devíti fragmentů z Muzea Akropole zamítla právě proto, že by stály vedle britských kusů. Řecko totiž desítky let žádá, aby se sochy z Londýna vrátily domů. A to marně. Frankfurtští kurátoři proto budou muset v rámci výstavy pracovat i s rekonstrukcemi děl z 3D tisku.
Do sporu se koncem září vložila i nejvyšší politika. Ředitel Britského muzea Nicholas Cullinan naznačil, že vzorem pro dohodu o Parthenónu by mohla být tapiserie z Bayeux. Tu Francie Londýnu zapůjčila na základě vzájemných zápůjček a od září ji v Britském muzeu můžete vidět (informace o výstavě najdete v zářijových tipech na výstavy). Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ale nápad odmítl. „Nikdo by vážně neuvažoval o tom, že tapiserii rozřízneme napůl a polovinu si nechá Francie a polovinu Anglie," uvedl. Přesně tak totiž Řekové vnímají aktuální stav mramorových soch z Parthenónu, jež jsou dodnes rozdělené mezi Atény a Londýn. Půjčovat si části vlastní památky nechtějí. Cestu k vrácení navíc komplikuje britský zákon o Britském muzeu z roku 1963, který instituci vyřazování sbírkových předmětů prakticky zakazuje.

Parthenonské mramory v British Museum, zdroj - Jeff Whyte Photography/Wirestock Creators
Turner Prize: nejsilnější nominace za poslední roky
V severoanglickém Middlesbrough se 26. září otevřela výstava nominovaných umělců na Turner Prize, nejprestižnější britskou cenu za současné umění. Marguerite Humeau, Tanoa Sasraku, Simeon Barclay a Kira Freije v galerii MIMA vystavují do konce března. Kritik Artnetu Eddy Frankel mluví o nejsilnější nominaci za dlouhé roky. „Všichni čtyři se zabývají nějakou formou vykořisťování či chamtivosti, apokalypsy či chudoby, smutku či muk," píše. Veselé to tedy není, zato v kontextu současného stavu světa velmi aktuální. Takové, jaké by současné umění mělo být. Vítěze či vítězku vyhlásí porota 10. prosince.

MIMA, Centre Square, Middlesbrough (image by Rachel Deakin and courtesy of MIMA)
Star Wars vedle Fridy Kahlo
V Los Angeles se 22. září otevřelo Lucas Museum of Narrative Art, muzeum vyprávěcího umění, které za miliardu dolarů postavil režisér George Lucas se svou ženou Mellody Hobson. Budovu navrhl architekt Ma Yansong a inspiroval se při tom mraky. Uvnitř najdete Normana Rockwella, Fridu Kahlo, komiksy Roberta Crumba i Charlese Schulze, ale také originální kostýmy a rekvizity ze Star Wars. „Narativní umění vytváří skupinu lidí se sdíleným systémem přesvědčení, který jim umožňuje spolupracovat," řekl Lucas. Otevření Lucas muzea patřilo k nejočekávanějším slavnostním otevření letošního roku. Pokud se tedy do Kalifornie chystáte a jste fanouškem současné architektury, filmů, rekvizit, příběhů či umění, návštěvu nevynechejte.

Lucas Museum of Narrative Art
Status umělce po roce
Registr umělců, který ministerstvo kultury spustilo v červenci 2025, má za sebou první rok. Oficiální status umělce či umělkyně získalo 489 lidí, tedy zhruba devět z deseti žadatelů. Podmínkou je doložit alespoň 24 měsíců umělecké činnosti za poslední tři roky. Status otevírá dveře k dotačním programům pro profesionály a resort zatím podpořil 150 projektů. Umělci a umělkyně ho ale hodnotí rozporuplně. Spisovatel Jan Němec upozorňuje, že status sám nic neznamená, pokud s ním nepřijdou i stipendia. Výtvarná umělkyně Simona Staňová ho naopak oceňuje jako „potvrzení profesní cesty".
Perlička na závěr: králíci místo balíků
V komunitní zahradě brněnské Káznice, bývalé věznice, stojí od září výdejní box. Místo balíků v něm ale najdete plyšové králíky a skutečné králičí bobky. Instalací Králíkárna reagoval sochař Pavel Karous v rámci festivalu Faktor K na konzumní dobu. Dřevěné části mu vyrobil strýc, truhlář Jiří Čermák. „Výdejní automaty se staly jakýmsi symbolem veřejného prostoru," říká Karous. Klasická králíkárna, symbol domácího samozásobitelství, se tak potkává s automatem na zásilky z e-shopů.

Pavel Karous, Králíkárna, fotografie z festivalu Faktor K
A kam za uměním v říjnu? Tipy na výstavy najdete jako vždy v samostatném článku. Přejeme vám barevný podzim plný umění!