Zdarma praktický průvodce: Umění investovat do umění.
Chci průvodceOd nezbytných přání přes faustovské archetypy a křehké sádrové vesmíry Marie Bartuszové až po zahraniční blockbustery od Fridy Kahlo po Tracey Emin. Přidáváme i letní večer v zahradách trojského zámku. Co by vám z výstav nemělo v srpnu uniknout?
Ve Veletržním paláci vrcholí mezinárodní bienále Ve věci umění s podtitulem Nezbytná přání. Téměř 50 umělců, umělkyň a kolektivů z celého světa v něm představuje umění jako jako nutnost, která musí vzniknout jako reakce umělce na okolní svět. Letošní čtvrtý ročník má i další zastávky a to v pardubické galerii GAMPA a v uměleckém centru Tusculum Prague.
Bienále Ve věci umění 2026, Národní galerie Praha – Veletržní palác, Foto: Katarína Hudačinová
V holešovickém DOXu na vás čeká monumentální malířský cyklus Radky Bodzewicz inspirovaný Goethovým Faustem a jungovskými archetypy, vzorci lidských tužeb ukrytými hluboko v nás. Tradiční malbu tu autorka propojuje i se sochami z 3D tisku. Kdo jste nestihli s námi vyrazit na preview výstavy, vřele doporučujeme k soukromé prohlídce
A jeden tip na letní srpnový večer. Zahrady trojského zámku v úterý 11. srpna ovládne třetí ročník Riviéry, společné akce GHMP a Radia Wave. Těšit se můžete na odhalení sochy Jakuba Chomy a Hany Polanské, hudební vystoupení, taneční performance i debatu o tom, že bez tření není jiskra.
Riviéra 2026, Foto: Jakub Červenka
Pokud se v létě chystáte na Moravu, nenechte si ujít retrospektivu sochařky Marie Bartuszové (1936–1996), kterou dějiny umění dlouho opomíjely. Dnes však její díla najdete i v londýnské Tate či pařížském Centre Pompidou. Olomoucká přehlídka se soustředí na pozdní tvorbu z 80. let. Najdete zde křehké sádrové reliéfy a objekty odlévané do nafouknutých balonů, inspirované přírodou i zen buddhismem.
Pohled do výstavy "Maria Bartuszová. Malé prázdno plné malého nekonečného vesmíru" v Muzeu umění Olomouc. Foto: MUO – Zdeněk Sodoma
Cestou na Šumavu se zastavte na hradě a zámku Klenová u Klatov. Tamní výstava sleduje, jak se v umění proměňuje náš vztah ke zvířatům a přírodě. A také způsobu, jakým dnes vnímáme realitu. V době digitálních technologií často krajinu i zvířata nepozorujeme přímo, ale skrze obrazovky mobilních telefonů.
Londýnská Tate Modern letos patří ženám, pod jednou střechou tu aktuálně běží hned tři velké přehlídky umělkyň.
Výstava připravená ve spolupráci s Museum of Fine Arts v Houstonu zkoumá, jak se z mexické malířky stala globální ikona. Vedle více než třiceti jejích děl představuje i práce současníků a pokračovatelů a v sekci příznačně nazvané Fridamania také stovky předmětů, které z Kahlo udělaly celosvětovou značku.
Jedná se o první velkou britskou přehlídku kubánsko-americké umělkyně po více než deseti letech. K vidění je slavná série Silueta, v níž Mendieta otiskovala své tělo do krajiny, i nově zrestaurované filmy a rané malby, mnohé z nich jsou v Británii k vidění vůbec poprvé.
Trojici doplňuje výstava A Second Life, která mapuje čtyři desetiletí tvorby jedné z nejvýraznějších britských umělkyň současnosti. Narazíte zde od provokativních začátků po intimní pozdní malby. Tady si ale pospěšte, končí už se závěrem srpna.
A jestli máte rádi filmy Wese Andersona, nenechte si v Londýně ujít výstavu v Design Museu. Objevíte zde přes sedm set storyboardů, skic, loutek a kostýmů z režisérova archivu. Vše je k vidění už jen do poloviny srpna.
Litevská umělkyně Lina Lapelytė, spoluautorka opery Sun & Sea oceněné Zlatým lvem na benátském bienále, proměnila historickou halu berlínského muzea v prostor kolektivního zpěvu a sdíleného času. Participativní instalace vzniklá v rámci programu Chanel Commission stírá hranici mezi sochou a performancí a počítá s návštěvníky jako s nepostradatelnými spoluautory.
Lucemburské Mudam se vrací do „dlouhých osmdesátek", éry, kdy obraz převzal vládu nad hlasem. Přes třicet umělců a umělkyň včetně Cindy Sherman, Lorny Simpson či Juliana Schnabela ukazuje, jak se v hypermedializované době proměnila moc obrazu a jak její ozvěny slyšíme dodnes.
Pokud vás léto zavane do Řecka, udělejte si zastávku v aténské sbírce George Economou. Výstavu The Way We Live Now kurátorsky připravili spisovatel Hilton Als a bývalá ředitelka Hammer Musea Ann Philbin a ve třech kapitolách (Intimita, Politika a Bytí) v ní odpovídají na otázku, jak dnes žijeme. Používají k tomu díla takových ikon, jako jsou Louise Bourgeois, Jenny Saville, Davida Hockney či David Hammons.
Ať už vyrazíte za uměním do Holešovic, na Klenovou, do Londýna, do Atén či jinam, přejeme vám srpen plný uměleckých zážitků!
