Mecenášství

Odkud se mecenášství vzalo a kdo byli slavní mecenáši?

Slovo nese jméno Gaia Maecenata (zemřel roku 8 př. n. l.), rádce císaře Augusta, který podporoval básníky Vergilia a Horatia. Česká stopa je bohatá. Sběratel Josef Hoser daroval roku 1844 obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění přes tři sta obrazů s nadějí, že se stanou základem budoucí Národní galerie. Architekt a stavitel Josef Hlávka zase stál u zrodu České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a svůj majetek odkázal nadání, které jeho odkaz spravuje dodnes.

Jaký je rozdíl mezi mecenášem a sponzorem?

Sponzor podporuje kulturu výměnou za protislužbu, typicky za logo na plakátu a reklamu. Mecenáš dává, aniž by čekal propagaci, a jeho odměnou je vztah k umělcům, radost a odkaz, který přetrvá. Má to i praktickou stránku: dar na kulturní účely si lze za podmínek zákona o daních z příjmů odečíst od základu daně. Rizika jsou spíš lidská. Mecenáš by neměl umělcům diktovat, co mají tvořit, protože hranice mezi podporou a zásahem do svobody tvorby bývá tenká.

Může být mecenášem i člověk bez milionů?

Může, a dnes je to snazší než kdy dřív. Mecenášstvím je i nákup díla přímo od mladého autora či autorky, příspěvek na katalog, členství v programu přátel galerie či muzea, a také zápůjčka vlastního díla na výstavu. Začít můžete na klauzurách a diplomových výstavách, kde podpora přichází ve chvíli, kdy je pro umělce nejcennější. Není krásné vědět, že jste stáli u začátku něčí dráhy? Volné miliony na účtu k tomu opravdu nepotřebujete.

— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu

Související pojmy: Generace sběratelů · Institucionální sbírky · Emoční hodnota vs. investice · Klauzury a diplomové výstavy · Zápůjčka díla na výstavu