Rezervní cena a buy-in

Jak rezervní cena funguje?

Velké domy jako Sotheby's nastavují rezervu nejvýš na úroveň spodního odhadu a licitátor smí až do její výše přihazovat jménem prodávajícího. Právě odtud se bere známý chandelier bid. Rezervu znají i české síně: Galerie ART Praha ji ve své aukční vyhlášce nazývá limitem majitele a sál na ni upozorňuje viditelným „R“, které zmizí, jakmile ji cena přeskočí. Když se jí dražba nedotkne, dílo zůstane neprodané.

Proč na tom sběrateli záleží?

Buy-in není jen technická poznámka v aukčním protokolu. Trh si neúspěch pamatuje: dílo, které v žargonu „shořelo“ (anglicky burned), se při další nabídce prodává hůř, protože všichni vědí, že ho minule nikdo nechtěl. Podíl neprodaných položek je zároveň druhou stranou prodejní úspěšnosti a napoví, jak zdravá aukce byla. A co se s neprodaným dílem stane? Často ho jde získat ještě po aukci v takzvaném komisním prodeji.

Na co si dát pozor?

Rezervní cenu nepleťte s garancí třetí strany: rezerva jen brání prodeji pod určitou hranicí, garance zajišťuje, že se dílo prodá vždy. Dokud cena stoupá pod rezervou, nesoupeříte nutně s člověkem, ale s licitátorem, který zastupuje prodávajícího. Držte se proto svého limitu a nenechte se tempem sálu vytáhnout výš. Neprodané dílo vás přitom může zajímat dál, stačí se včas zeptat síně. Někdy je ticho v sále tou nejlepší zprávou pro trpělivého kupce.

— Anna Pulkertová, zakladatelka Art Part Clubu

Související pojmy: Vyvolávací a odhadní cena · Chandelier bid · Garance třetí strany · Prodejní úspěšnost (sell-through rate) · Komisní prodej