Benátské bienále je nejprestižnější umělecká přehlídka světa, konaná jednou za dva roky. Není to trh, ale výběr toho nejlepšího, co se ve světě umění právě děje.

Cenzura je napětí mezi svobodou umělce a tlakem politiky či institucí, které chtějí určovat, co se smí ukázat. Projevuje se od zásahů do děl až po rozhodování, kdo bude reprezentovat zemi na velké přehlídce.

Dílo národní hodnoty je umělecké dílo mimořádného významu, jehož vývoz stát blokuje, aby zůstalo v zemi. Je to způsob, jak si národ podrží to nejcennější z vlastního kulturního dědictví.

Documenta a manifesta jsou dvě velké evropské přehlídky současného umění, na které se jezdí za tím, co scénu právě zajímá. Když některé město hostí, obvykle tam naplno ožije i místní umělecký život.

Evropské hlavní město kultury je titul, který na jeden rok promění vybrané město v kulturní centrum a nastartuje jeho uměleckou scénu. U nás si ho vyzkoušela Plzeň, v sousedství třeba rakouský Graz.

Institucionální sbírky jsou umělecké fondy velkých muzeí a galerií, do nichž se dostat znamená pro autora pečeť kvality. Zařazení díla do takové sbírky bývá zároveň výrazným impulzem pro jeho tržní hodnotu.

Sólová výstava v instituci je samostatná přehlídka věnovaná jedinému umělci v prestižním domě, jako je Národní galerie, Rudolfinum či GHMP. Takový počin autorovi výrazně zvedne reputaci i ceny, u některých jmen dokonce řádově během jediného roku.

Umění ve veřejném prostoru jsou sochy a instalace přímo ve městě, které vznikají buď na zakázku developerů, či z veřejných soutěží. U nás scéně dominují výrazná jména jako David Černý, a s nimi i debata o kvalitě a výběru.

Veletrh je místo, kam se za uměním nechodí jen dívat, ale i nakupovat (galerie tu své umělce přímo prodávají). Představte si velkou halu plnou stánků, kde vedle sebe stojí zvučná jména i mladé objevy.